Hlavní obsah
Změna času Foto: Novinky.cz s použitím Profimedia.cz

Zachraňme „zimní” čas, vyzývají astronomové

V noci ze soboty 28. na neděli 29. 3. se, jako obvykle na konci března, posune čas o hodinu dopředu na tzv. středoevropský letní čas (SELČ). Astronomové ale chtějí podle Pavla Suchana z České astronomické společnosti učinit tomuto střídání času přítrž. Cílem je debata, jaký čas trvale zavést – a zde chceme vyslat jasnou zprávu: naprosto zásadní je středoevropský čas (SEČ), napsal Novinkám. Tedy ten tzv. zimní. Proč?

Změna času Foto: Novinky.cz s použitím Profimedia.cz
Zachraňme „zimní” čas, vyzývají astronomové

Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Roku 2020 ale stále v onom střídání pokračujeme, jelikož na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. A termín zavedení celoročního času v současné chvíli není znám.

Hvězdárna a planetárium Brno proto právě zprovoznila web Zachraňme středoevropský čas, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů.

Stávající čas je přírodní a symetrický

„Stránka od brněnské hvězdárny uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas,“ poznamenal Suchan.

Proč tedy zavést jednotný středoevropský „zimní” čas? „Ačkoliv se leckomu nelíbí, že by neměl dlouhé letní večery na zahradě, vědecké důvody z oblasti fyziologie mluví jasně,“ řekl Suchan. Úvahu lze podle něj rozdělit do jednotlivých kroků:

  • Střídání času je nesmysl, nikomu a ničemu dnes už neprospívá.
  • Pokud střídání času pošleme do propadliště dějin, jaký čas si pak nechat?
  • Jedině ten, kdy je Slunce v pravé poledne nad jihem.
  • Proč? Pro náš organismus je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.
  • Jediným řešením je středoevropský čas, tedy čas symetrický nebo ještě lépe řečeno přírodní.

Astronomové následně jednotlivé body rozvádějí.

Ad. 1. Střídání času ztratilo už dávno původní smysl. Ekonomickou úsporu dávných let nahradily ekonomické náklady na změnu času dvakrát ročně a také na letní klimatizování. Takže původně zamýšlené ekonomické úspory činily v posledních letech zlomky procenta. Řadě lidí přitom střídání času dělá problémy. Po dlouhých letech různých iniciativ tak Evropská unie přistoupila ke zrušení střídání času a zdálo se to být vyřešeno: střídání skončí, podobně jako například před několika lety v Rusku.
Ad. 2. Ale nějak nás nenapadlo, že by někdo měl řešit absurdní otázku: Když ne střídání, tak jaký čas? Nenapadlo nás to proto, že čas je historicky určen podle tzv. pásem tak, že Slunce je v pravé poledne nad jihem. U nás se ten čas jmenuje středoevropský čas. Lidé si však zvykli na výhody letního času v létě = dlouhé vlahé večery, a proto se objevily názory ponechat celoročně „letní čas“. Jen málokdo si však uvědomuje, že to má svou stinnou stránku v zimě.
Ad. 3. Proč středoevropský, který bychom také mohli nazvat symetrický nebo ještě lépe přírodní? Protože je symetrický vzhledem k východu Slunce, jeho poloze nad jihem v poledne a k západu Slunce. Protože trvale letní čas bude znamenat, že si sice užijeme letní večery a v létě nám je jedno, jestli vstáváme o hodinu později, protože světlo je od čtyř hodin, ale zato v zimě to bude ouvej. Kolem zimního slunovratu bude v devět ráno ještě tma a děti budou v zimě do školy chodit za tmy mnoho týdnů.
Ad. 4. Trvalé zavedení letního času je nesmysl. Když jsou lidé dotazováni během letní doby na preferenci pro zavedení celoročního času, každý si vybavuje výhody letního času, ale většinou nemyslí na to, jak to bude v zimě. Průzkumy veřejného myšlení se v zimě neprováděly, lidé by asi odpovídali jinak. Vědci fyziologové a odborné fyziologické společnosti z celé Evropy zdůrazňují nesmyslnost a škodlivost trvale letního času, protože pro člověka, jeho biorytmy a kognitivní výkon je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.
Ad. 5: Středoevropský čas – ten vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě – jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně přetáčet musíte. Přírodní (středoevropský) čas podporuje i Akademie věd ČR, konkrétně její Fyziologický ústav.

Celoroční užívání letního času nám oproti středoevropskému času sice poskytne o dva měsíce delší období, kdy ještě ve 20 hodin večer bude venku světlo, zároveň ale přidá dvouměsíční období, kdy ještě v 8 hodin ráno bude venku tma nebo šero.

Připouštějí, že by samozřejmě šel nějakým způsobem skloubit i SELČ a změna pracovního režimu. Ale s tradicí začátku směny ve fabrikách už od Marie Terezie v šest ráno je to pro drtivou většinu lidí podle vědců už utopie.

„Odborníci poukazují na to, že správná synchronizace našich vnitřních hodin s denní dobou je nezbytná pro zdraví. A že porucha časové regulace souvisí s výskytem řady civilizačních chorob. Ponechání standardního času celoročně (tedy nikoliv letního) umožní lepší seřízení našich vnitřních hodin a přispěje ke zmírnění výskytu civilizačních chorob,“ shrnul ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Anketa
Souhlasili byste s ustanovením jednotného středoevropského (zimního) času?
Ano.
72.3 %
Ne, chci zachovat střídání času.
8.1 %
Ne, preferoval(a) bych celoročně letní čas.
19.6 %
Celkem hlasovalo 15413 čtenářů.
Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků