Hlavní obsah
Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 121 km dlouhá a bolid ji uletěl za necelé čtyři sekundy. Foto: Astronomický ústav AV ČR, Google Earth

Za čtyři sekundy 121 km. Vědci uvedli detaily k průletu jasného bolidu nad Českem

Koncem ledna žádali astronomové veřejnost o záznamy a hlášení o průletu velmi jasného meteoru (tzv. bolidu) nad českým územím. K jevu došlo 29. ledna krátce po sedmé hodině ranní. I kvůli tomu, že byl úkaz doprovázen výraznými zvukovými projevy, vzbudil velkou pozornost a podle vědců přišla doslova lavina reakcí. I s jejich pomocí se pak pokusili celou událost zrekonstruovat.

Průmět světelné dráhy bolidu v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 121 km dlouhá a bolid ji uletěl za necelé čtyři sekundy. Foto: Astronomický ústav AV ČR, Google Earth
Za čtyři sekundy 121 km. Vědci uvedli detaily k průletu jasného bolidu nad Českem

Většina našeho území byla tehdy pokryta hustou oblačností a navíc již svítalo.

„Přesto to způsobilo velký poprask, spousta lidí viděla záblesky nad oblačností a slyšela hřmění,“ sdělil Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Celková zaznamenaná dráha bolidu nad Českem byla 121 kilometrů dlouhá a těleso ji urazilo za necelé čtyři sekundy.

Dvacetkrát jasnější než Měsíc

„V 7:04:53 SEČ vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 45 kilogramů ve výšce 88,5 kilometru nad Krušnými horami (vodní nádrž Přísečnice nedaleko hranic s Německem). Těleso se v té době pohybovalo rychlostí téměř 33 km/s po dráze skloněné 29 stupňů k povrchu východo-jihovýchodním směrem,“ popsal Suchan.

V poslední třetině dráhy došlo podle něj k několika výrazným zjasněním, během kterých se původní těleso rozpadalo. „Tyto výbuchy ve výškách mezi 47 a 29 km nad zemí také přispěly ke generování zvuků hlášených mnohými svědky,“ řekl astronom.

Bolid nad Polskem – i tyto záběry pomohly českým astronomům určit atmosférickou dráhu tělesa.

Maximální jasnost dosáhla zhruba dvacetinásobku jasnosti Měsíce v úplňku, a to konkrétně, když byl bolid ve výšce 34,5 km nad zemským povrchem severozápadně od Neratovic nad obcí Obříství.

Těleso náhle pohaslo po 3,8 sekundy letu po zjasnění ve výšce 29,5 km nad obcí Všetaty, kdy jeho rychlost klesla těsně pod 20 km/s. To vše se podařilo zjistit s pomocí kombinace získaných videozáznamů včetně kamer Astronomického ústavu AV ČR na stanicích Šindelová (Krušné hory) a Přimda (Český les).

Na základě průběhu svícení a rychlosti bolidu lze podle astronomů dále určit, že jen velmi malá část původní hmoty mohla přečkat průlet, tj. velká většina materiálu „se spotřebovala“ v průběhu letu.

Hledání příliš nemá smysl

„Pokud došlo k pádu meteoritů, pak jejich hmotnost bude v řádu jednotek gramů a jejich počet nebude velký. Velká jasnost bolidu i mohutnost zvukových projevů byla v tomto případě způsobena především velkou vstupní rychlostí meteoroidu,“ vysvětlil Suchan.

Právě velká rychlost a s ní související vysoká tlaková zátěž způsobily, že se těleso téměř úplně rozpadlo.

„U typických pádů meteoritů bývá vstupní rychlost významněji nižší, obvykle pod 20 km/s,“ dodal Suchan s tím že systematické hledání meteoritů v tomto případě nedává velkou naději na úspěšný nález.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po eliptické dráze skloněné 20 stupňů k rovině zemské dráhy (eliptiky). V přísluní se meteoroid dostával ke Slunci téměř tak blízko, jako je dráha planety Merkur. To spolu s poměrně velkým sklonem k ekliptice bylo příčinou vysoké rychlosti při kolizi se Zemí.

V odsluní se meteoroid dostal do vnější části hlavního pásu planetek (asteroidů), tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Pravděpodobně se podle vědců jednalo původně o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků