Hlavní obsah
Vzácný brouk střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území Foto: Pavel Pechoušek, ČTK

Lipensko je na jaře a v létě nejen cílem turistů, ale také biologů, kteří zde odhalují tajemství přírody. Entomolog Jaroslav Boháč nyní bádá poblíž Přední Výtoně na místě zvaném Kapličky, což je zaniklá obec, kde žije vzácný brouk – střevlík Ménétriésův.

Vzácný brouk střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území Foto: Pavel Pechoušek, ČTK
Vzácný střevlík žije na Lipensku

Jak uvedl Boháč, v současné době zjišťuje, zda se počet střevlíka ve zmíněné lokalitě změnil v posledních deseti letech a jaký vliv mají na tohoto brouka změny klimatického prostředí.

„Výzkum je o to důležitější, protože se jedná o endemický druh, který žije výhradně na rašeliništích na Šumavě, v Bavorsku a Rakousku. Tedy na území, které je historicky známé jako Silva Gabreta a rozprostírá se na příhraničním území tří států. Střevlík Ménétriésův je pozůstatkem doby ledové na našem území. Lze ale těžko přesně určit, jak dlouho zde žije,“ uvedl Boháč s tím, že střevlík může být na světě několik tisíc let, nebo i déle než lidská populace.

Entomolog Boháč působí na rozloze několika desítek hektarů každý rok a v terénu už nastražil 170 pastí, které však střevlíka neusmrtí.

Entomolog Jaroslav Boháč kontroluje vzácného střevlíka ve své pasti u Přední Výtoně.

Foto: Pavel Pechoušek, ČTK

„Naším základním cílem je srovnat velikost populace nyní a v roce 2011, kdy zde byl poslední vědecký výzkum,“ konstatoval Boháč s tím, že výzkum je teprve na začátku a on nechce zveřejňovat předčasné výsledky. Entomolog dále upozornil, že střevlíkovití brouci jsou velmi citliví na znečištění životního prostředí, kvůli kterému se mění ráz rašelinišť. „Například kyselé deště zdevastovaly rašeliniště v oblasti Krušných hor a střevlík tam vyhynul,“ zmínil Boháč.

Součást evropského projektu 

Poznamenal, že dalším z faktorů, které střevlíky zásadně ovlivňují, je likvidace rašelinišť, která jsou na některých místech odvodňována. „Takto už byly zlikvidovány a přeměněny na lesní půdu tisíce hektarů mokřadů a bažin. Dnes již není nebezpečí meliorací tolik aktuální a zbývající rašeliniště jsou často součástí zvláště chráněných území,“ doplnil k výzkumu Jiří Klimeš z odboru životního prostředí Jihočeského kraje.

Výzkum střevlíka je součástí evropského projektu, který řeší Jihočeský kraj v programu CZ-SK South Life. Zaměřuje se na zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 na jihu Čech a na jižním Slovensku.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků