Hlavní obsah

Viry spouštějí rakovinu častěji, než se myslelo, tvrdí nová studie

Novinky, pst

Je známo, že viry vyvolávají například rakovinu děložního čípku, protože se podařilo najít virový genom v rakovinných buňkách. Některé viry však mají podle nové studie, na kterou upozornil server LiveScience.com, strategii „udeř a uteč“. To znamená, že vyvolají rakovinu, aniž po sobě zanechají stopy.

Foto: Profimedia.cz

Mikroskopem nazvětšovaný snímek šesti herpesvirů na povrchu infikované buňky

Článek

Testy na myších ukázaly, že rakovinu může vyvolávat herpesvirus, po kterém nezůstalo v buňkách nádoru ani stopy. Herpesviry se přitom může nakazit i člověk - je to skupina, do které patří například plané neštovice.

„Dá se říci, že herpetické viry mohou způsobit více onemocnění, než byste předpokládali,“ uvedl autor studie Philip Stevenson, výzkumný pracovník na University of Cambridge. Upozorňuje však, že typy rakovin vyvolané u laboratorních myší jsou odlišné od zhoubných bujení u lidí.

I virus umí vyvolat mutaci

Rakovina se objevuje, když genetický materiál v buňce (DNA), rozvine mutaci, která spustí nekontrolovatelné dělení (množení) buněk. Tyto mutace souvisejí s poškozením DNA - například při vystavení tkáně radiaci.

Viry jsou však schopné vyvolat podobný efekt, když proniknou do DNA. Jako nebuněčné organismusmy jsou vlastně jen kouskem DNA nebo RNA v proteinovém pouzdru a jejich množení je závislé na buňkách.

Vložením sebe sama do buněčné DNA se virus skrývá před imunitním systémem. U rakoviny děložního čípku zůstanou po tomto vložení a rozvoji rakoviny stopy buňkách nádoru.

Udeř a uteč

Buňky přitom mají obranné mechanismy, které brání růstu nádorů. Sem patří i sebezničení buňky, která se tak nestane rakovinotvornou. Ovšem viry v zájmu svého množení mají tendenci tyto mechanismy blokovat, a tak ačkoli nejsou samy o sobě rakovinotvorné, vytvářejí pro vznik zhoubného bujení příhodné podmínky.

„Viry jsou jakýmsi ideálním prostředkem pro vyvolávání rakoviny,“ uvedl Stevenson, podle kterého může vir vyvolat rakovinu, aniž by se sám integroval do buněčné DNA . Vir zablokuje v buňce s genetickou mutací obranný mechanismus a buněk s danou mutací přibývá. Buňka se tak může stát rakovinotvornou a vir, který se neintegroval do DNA, je mezi tím vyhuben imunitním systémem, aniž by po sobě nechal v bující tkáni stopy.

Pokud se tento mechanismus prokáže, je možné najít cestu efektivní prevence před některými druhy rakovin, která by spočívala ve vakcinaci proti virům vyvolávajícím rakovinu. U laboratorních myší se to vůči vybranému viru podařilo a u myší se pak již nepodařilo rakovinu vyvolat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám