Článek
Variola neboli černé neštovice byly v minulosti jedním z nejvážnějších onemocnění, především kvůli vysoké úmrtnosti. U méně nebezpečné formy se jednalo zhruba o 30%, u vážnější formy až o 50 %. Od roku 1979 se pravé neštovice ne světě považují za vymýcené.
Přenos je kapénkový nebo přímý, inkubační doba se pohybuje kolem 10–14 dnů.
Průběh onemocnění měl dvě formy - více a méně nebezpečnou. Při obou postupně vznikaly na těle skvrny, které přecházely do hnisavých puchýřů. Nejprve se objevovaly na obličeji a předloktích a postupně se rozšířily na celé tělo.
Pacientům, kteří tuto nemoc překonali, však většinou zůstávaly nemalé následky. Jednalo se o nepěkné jizvy po puchýřích, nemálo častým následkem bývala také slepota.
Léčba
Jedinou možnou léčbou je vakcinace. Ta má ale pouze zabránit rozšíření infekce, a je účinná pouze v případě, že se podá co nejdříve po diagnóze, či v dřívější době při plošném očkování.
Vakcína, která dokáže člověka ochránit před nákazou, je vyrobena z kravských neštovic. Tento objev učinil anglický lékař Edward Jenner. V současné době se už vakcinace proti této nemoci neprovádí.
První zmínky o nemoci jsou staré 3000 let a pocházejí z Egypta a Indie. Neštovice byly také jednou z příčin vymýcení původních obyvatel Ameriky. Virus přivezený kolonizátory z Evropy, proti němuž nebyli odolní, zredukoval jejich počty o 90 procent.
Zdroj: Wikipedia