Článek
„Právě jsme v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR dopočítali dráhu bolidu,” ohlásil v pondělí později večer tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan.
Úlomky mohly dopadnout na zemský povrch
Co přesně se stalo? „Do zemské atmosféry vstoupil v neděli 8. listopadu v 18:11:02 SEČ meteoroid o hmotnosti přibližně 20 kilogramů a začal svítit ve výšce 88 kilometrů nad Hejnicemi v Jizerských horách. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 km/s a po velmi strmé dráze skloněné k zemskému povrchu 77 stupňů pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo,” popsal astronom Pavel Spurný.
Česká bolidová síť zaznamenala dráhu zářícího meteoru z počátku ledna
Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl v krátkém zjasnění ve výšce 33 km. V této fázi letu podle Spurného meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal. Celou světelnou dráhu dlouhou 70 km prosvištěl za pět sekund a pohasl ve výšce 20 km nad jižní částí Jizerských hor. Jeden větší úlomek a vícero malých, řádově desetigramových a gramových, prý mohlo dopadnout na zemský povrch.
Děkujeme za všechna hlášení! Co se odehrálo večer v neděli 8. listopadu 2020 nad severními Čechami? V neděli 8....
Zveřejnil(a) Astronomický ústav AV ČR dne Pondělí 9. listopadu 2020
Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po málo výstředné dráze, která byla necelých 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se dostával jen o něco blíže ke Slunci, než je dráha Země, a v odsluní se dostal jen málo za dráhu planety Mars. Pravděpodobně se jednalo původně o část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek.
Přístroje odhalí bolid i v mlze
Kvůli inverznímu rázu počasí sice zůstal na velké části našeho území pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se ale i místa, kde bylo alespoň částečně jasno - a několik náhodných svědků poslalo odborníkům svá hlášení.
Česko pod šedivým poklopem
Pro objasnění zmíněných parametrů vzácného přírodního úkazu včetně jeho průletu naší atmosférou i Sluneční soustavou bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě. V době přeletu bolidu bylo podle dalšího astronoma Jiřího Borovičky zcela nebo aspoň částečně jasno na více než polovině všech stanic, přičemž na devíti z nich byl bolid zaznamenán.
Halleyova kometa metá po Zemi meteory. Orionidy vrcholí
Těleso označené jako EN081120 bylo zachyceno automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami např. na stanicích Frýdlant, Šindelová (Krušné hory), Přimda, Churáňov (Šumava), na Moravě pak Červená hora, Lysá hora či Veselí nad Moravou.
Vědci navíc zjistili, že se zřejmě jednalo o kamenný meteorit běžného složení, viditelný z celé střední Evropy – aparáty v rámci bolidové sítě registrují bolidy za každého počasí.
