Hlavní obsah

Vědci zjistili, proč naši předci malovali v jeskyních, kde není nic vidět

Tel Aviv

Prehistorické skalní malby jsou mimořádně působivé, pokud je však vůbec spatříme. Mnohé z těch nejdokonalejších z paleolitu neboli starší doby kamenné jsou ponořeny do černočerné hlubiny jeskyní, k některým se sotva dá dostat, natož ocenit jejich uměleckou hodnotu. Odpověď na to, proč vznikly právě tam, hledali Jafit Kedarová a Ran Barkaj z Telavivské univerzity, informoval izraelský deník Ha'arec.

Foto: ZUMA/JT Vintage, ČTK

Zobrazení krávy a koní ve francouzském jeskynním komplexu Lascaux

Článek

Závěry uveřejnili ve specializovaném časopise archeologie Time and Mind. Zajímalo je, co vedlo před desítkami tisíc let obyvatele jeskyní k tomu, aby se nořili do hloubky podzemí a malovali na zdi. A dospěli k závěru, že svou roli mohl sehrát nedostatek kyslíku v útrobách jeskyní.

Jeskynní prostory pomyslně poskytovaly lidem spojení s vesmírem.

Nebo že takto pomocí nástěnných maleb chtěli pravěcí lidé komunikovat s mimolidskými obyvateli světa v podzemí. Nemalovali tedy pro ostatní členy svého kmene, ale aby udrželi kontakt s vesmírem.

Halucinogeny „přivolaly” cizí bytosti?

„Domníváme se, tito lidé šli dovnitř do útrob jeskyní, protože věřili, že tam něco je, že za stěnami jsou bytosti z jiného světa,” poznamenala Kedarová podle listu The Times of Israel.

Často navíc prý tvořili ve stavu euforie. Aby totiž v temnu jeskyní něco viděli, zapalovali louče, které odebíraly z prostor kyslík, což mělo vliv na stav jejich vědomí.

Samozřejmě ne všechny jeskynní malby vznikly v hlubokém temnu, některé jsou u vchodů do jeskyň či pod skalními převisy. Mnohé jsou ale v prostorách, kde by byl člověk bez louče slepý - a právě tam se často nalézají jedny z nejpůsobivějších skalních maleb.

Kedarová s Barkajem a dalšími kolegy test na množství kyslíku v podzemí neprováděla, protože to není bezpečné. Využila ale znalostí lidí pohybujících se v prostředí s malým množstvím kyslíku, jako jsou piloti nebo horolezci. Tým také mohl simulovat podmínky v úzkých jeskyních s pomocí softwaru vytvořeného pro archeology a techniky, kteří například řeší ventilace v podzemních parkovištích.

Foto: ZUMA/JT Vintage, ČTK

Zobrazení koně ve francouzském jeskynním komplexu Lascaux

Prokázali tak, že když se zapálí oheň v místě s úzkým vchodem, koncentrace kyslíku rychle klesá. Projevem hypoxie může být halucinace i pocit vystoupení z vlastního těla.

Jakmile to lidé zakusili, vstupovali do pochmurného prostředí s ohněm s vědomím, že jeskyně poskytující málo kyslíku je místem přechodu k jinému druhu bytí, tzv. ontologickým prostorem, který prvním „lidským bytostem poskytoval spojení s vesmírem”, stojí v publikované studii.

Ocitali se v extázi a mohli věřit, že komunikují s jinými bytostmi, duchy nebo předky.

Nejstarší australská nástěnná malba? Klokan v životní velikosti

Věda a školy

Už dříve se předpokládalo, že umělci z doby kamenné užívali omamné látky, ale nic, co mohli používat, se nenašlo - s výjimkou halucinogenu, který se užíval v prehistorickém období v dnešní Kalifornii, kde tehdejší umělci žvýkali durman.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám