Hlavní obsah
 

Vědci získali nejstarší DNA na světě. Z klu mamuta, který žil před víc než milionem let

Nejstarší DNA na světě byla extrahována z klu mamuta, který žil před 1,2 miliony lety a byl nepřímým předkem populárního - a samozřejmě rovněž vyhynulého - druhu, mamuta srstnatého. Podle nové studie je nejstarší DNA z dosud neznámé genetické linie mamuta. Vědci analyzovali genomy ze tří těchto pravěkých živočichů pomocí DNA získané z klů pohřbených v sibiřském permafrostu (trvale zmrzlé půdě).

 
Vědci získali nejstarší DNA na světě. Z klu mamuta, který žil před víc než milionem let

Vědci analyzovali tři mamutí kly z permafrostu na Sibiři. Zjistili, že jsou z doby před 1,2 miliony lety, cca 1,1 milionem let a před 700 tisíci roky. A právě ten nejstarší exemplář pochází z mamuta, který hned dostal přezdívku Krestovka podle stejnojmenné řeky v této oblasti Ruska, napsal magazín National Geographic.

Mamut Krestovka se podle paleontologů lišil od ostatních sibiřských mamutů, kteří naši planetu obývali před více než dvěma miliony lety. Vědci získali poznatky o evoluci a migraci mamutů i porovnáním s DNA mamutů srstnatých, posledních žijících příslušníků tohoto druhu chobotnatců.

Poslední mamuti definitivně zmizeli zhruba před 4000 lety, připomíná agentura Reuters.

Pozůstatky objeveny už v 70. letech

Vědci každopádně ve středu 17. února oznámili, že získali a poté sekvenovali DNA z pozůstatků tří mamutů, „bratranců” dnešních slonů. Mamuti patřili mezi velké savce, kteří dominovali krajinám doby ledové. Jejich vzorky zůstaly pohřbené v podmínkách permafrostu, což právě vedlo k zachování pravěkého genetického materiálu.

Ale zatímco tyto mamutí pozůstatky byly na Sibiři objeveny již počátkem 70. let minulého století, tak k extrakci DNA byly zapotřebí až nové vědecké metody. Nejstarší z oněch tří, objevený poblíž řeky Krestovky, byl starý přibližně 1,2 milionu let. Další, z blízkosti řeky Adyča, byl starý přibližně jeden až 1,2 milionu let. Třetí mamut od řeky Čukočja žil zhruba před 700 000 lety.

„Určená DNA je neuvěřitelně stará. Je tisíckrát starší než Vikingové a ještě dalece předchází existenci moderních lidí a neandertálců,“ rozplývá se evoluční genetik Love Dalén z Centra pro paleogenetiku ve Švédsku, který vedl výzkum nyní publikovaný v odborném časopise Nature.

První mamuti, kteří odešli do Severní Ameriky

Nejstarší ze tří vzorků, mamut Krestovka, patřil k dosud neznámé genetické linii, která se před více než dvěma miliony roky oddělila od linie, která vedla ke známému mamutovi srstnatému, se kterým se dobře seznámili i lidé.

Jeden z autorů nové studie, genetik Tom van der Valk ze švédské laboratoře SciLifeLab konstatoval, že členové „linie Krestovka” byli prvními mamuty, kteří migrovali ze Sibiře do Severní Ameriky přes dnes již zmizelý pozemní most před asi 1,5 miliony lety. Mamut srstnatý migroval později, asi před 400 až 500 000 lety.

Ilustrace mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius)

Foto: Profimedia.cz

Odborníci rovněž odhalili, že linie mamuta „Adyča” byla rodovým předchůdcem mamuta srstnatého a jedinec „Čukočja” je zase jedním z nejstarších nalezených pozůstatků mamuta srstnatého.

Doposud nejstarší odhalená DNA, tedy samoreplikující se materiál nesoucí genetickou informaci v živých organismech, pocházela z koně, který žil na kanadském Yukonu zhruba před 700 tisíci lety. Pro srovnání, lidský druh Homo sapiens se poprvé objevil zhruba před 300 tisíci lety.

„Teď to je poprvé, co někdo získal DNA ze vzorků starších více než milion let, což byla docela výzva. Získání dat a jejich analýza nám zabrala několik let,“ dodal Dalén podle agentury Reuters.

Většina znalostí o prehistorických tvorech pochází ze studia fosilií jejich kostí, nicméně takové bádání naráží na určité limity. Prastará DNA může pomoci vyplnit prázdná místa, ovšem velmi rychle podléhá zkáze. Nové sofistikované výzkumné techniky expertům umožňují obnovit stále starší genetické informace.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků