Hlavní obsah
Vodní nádrž Římov na Malši byla uvedena do provozu v roce 1977 a patří mezi stěžejní díla v povodí Vltavy. Foto: Právo

Vědci popsali vývoj v přehradě z šupin

Vědci z Biologického centra dokázali díky rybím šupinám popsat čtyřicetiletý vývoj ve vodárenské nádrži Římov na Českobudějovicku. Šupiny přinášejí podobné informace jako letokruhy u stromů, lze z nich zjistit například stáří a věk ryb, ale také například to, jaké bylo v nádrži v určité době prostředí.

Vodní nádrž Římov na Malši byla uvedena do provozu v roce 1977 a patří mezi stěžejní díla v povodí Vltavy. Foto: Právo
Vědci popsali vývoj v přehradě z šupin

Vědci analyzovali celkem 1200 vzorků ze své sbírky a studii publikovali v odborném časopise Science of the Total Environment. Využili nejmodernějších metod a unikátní sbírku archivovaných rybích šupin z římovské přehrady podrobili analýze stabilních izotopů uhlíku a dusíku.

„Analyzovali jsme 1200 vzorků šupin, které pokrývaly celou historii vývoje této vodárenské nádrže od jejího napuštění v roce 1979 až do současnosti,“ uvedl hydrobiolog Mojmír Vašek s tím, že výsledky následně porovnávali s údaji z dlouhodobého monitoringu kvality vody v nádrži Římov.

Jedinečnost studie však nespočívala pouze v uceleném souboru šupin z jednoho místa za posledních čtyřicet let, ale také v tom, že poprvé v celosvětovém měřítku zachytila vznik vodní nádrže a její postupný vývoj.

Množství minerálních živin a planktonních řas v nádrži Římov se v průběhu uplynulých čtyř desetiletí poměrně výrazně měnila a vědce zajímalo, zda se tyto dlouhodobé proměny vlastností vodního ekosystému projeví v izotopovém složení archivovaných rybích šupin.

Výsledky ukázaly, že izotopové složení šupin bylo skutečně ovlivněno podmínkami prostředí, ve kterém ryby žily. „Když se napustila přehradní nádrž, došlo v nově vytvořeném vodním ekosystému k výrazným změnám různých biochemických parametrů. Tyto změny postupně odezněly během pěti až deseti let,“ popisuje počátky nádrže, které se propsaly do rybích šupin, Mojmír Vašek.

Upozornil, že na sklonku éry socialismu na konci osmdesátých let, kdy se v zemědělství používalo hodně hnojiv a neexistovaly čističky odpadních vod, byla nádrž zatížená vysokým přísunem živin, ve vodě bylo příliš mnoho řas a sinic a to vše se odrazilo i v izotopovém složení šupin.

Od začátku devadesátých let pak díky umírněnějšímu používání hnojiv a budování čističek začala živinová zátěž v nádrži klesat a tento trend byl patrný ještě na začátku nového tisíciletí. „To je jednoznačně pozitivní trend, ale během posledních deseti let se bohužel zastavil,“ dodal Vašek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků