Hlavní obsah

Vědci odhalili svatý grál v boji s Alzheimerovou chorobou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Američtí výzkumníci objevili mozkové buňky nejvíce zranitelné při Alzheimerově nemoci. Jejich studie je označovaná doslova za „svatý grál” boje proti tomuto onemocnění.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Identifikované nejzranitelnější buňky vůči tomuto typu demence leží v oblasti mozku nazvané entorhinální kůra, která řídí paměť a orientaci v čase a prostoru. Jsou náchylné k umožňování toxických shluků proteinu zvaného tau, který je ničí zevnitř.

Spoluautor studie Martin Kampmann z Institutu pro neurodegenerativní nemoci v americkém San Francisku tvrdí, že cílení léčby na dané mozkové buňky by mohlo zastavit onemocnění v jeho zárodcích. Jsou totiž první, které Alzheimer likviduje.

Tau je označení pro skupinu příbuzných proteinů o různé délce vytvářených z jediného genu. Tau proteiny se vážou na tzv. mikrotubuly a hrají klíčovou roli v nervové tkáni. Při Alzheimerově chorobě dochází k ukládání tau proteinů v mozku. Konkrétně se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a onen zmíněný tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a další bílkovina neurofilamenta tvoří kostru nervové buňky.

Američané doufají, že by tato zjištění skutečně mohla být použita k vývoji nového a mnohem cílenějšího přístupu k vývoji terapií ke zpomalení nebo prevenci výskytu Alzheimerovy choroby.

Analýza mozkové tkáně zjistila, že specifická skupina buněk mizí velmi brzy – následuje je pak podobná podmnožina v tzv. horním spánkovém závitu (gyrus frontalis superior), kde celkově nalezneme oblasti sloužící pro kognitivní funkce, paměť i iniciaci pohybů.

Krevní test, který může změnit boj s rakovinou, začnou zkoušet na lidech

Věda a školy

„Alzheimerova choroba je charakterizována selektivní zranitelností specifických neuronových shluků, jejichž molekulární podpisy jsou do značné míry neznámé. Abychom identifikovali a charakterizovali ty primárně zranitelné neuronové populace, použili jsme jednojaderné RNA sekvenování k profilování entorhinální kůry a horních spánkových závitů – tedy tam, kde se ztráta neuronů vyskytuje nejdříve," shrnuli odborníci ve vědeckém článku v prestižním časopise Nature Neuroscience.

Ne každá buňka odumře

„Víme, které neurony zemřou jako první při jiných neurodegenerativních onemocněních, jako je Parkinsonova choroba či amyotrofická laterální skleróza (ALS) – ale ne u Alzheimerovy choroby. Pokud bychom pochopili, proč jsou tyto neurony tak zranitelné, možná bychom mohli identifikovat zásahy, které by ty buňky – a i mozek jako celek – učinily odolnější vůči této nemoci,” dodal Kampmann podle serveru The Daily Mail.

„Naše laboratoř navíc zjistila, že napadení neznamená pro buňku vždy konec. Některé buňky končí s vysokou úrovní zamotání do proteinů tau, nicméně z nějakého důvodu nezemřou,” doplnila spoluautorka nové studia Lea Grinbergová z Kalifornské univerzity v San Francisku. To dává tedy lékařům další naději pro nová badání.

Nový krevní test odhalí Alzheimerovu chorobu dvacet let před jejím propuknutím

Zdraví

Tým na Kalifornské univerzitě také upozornil, že některé mozkové buňky podléhají roky předtím, než se rozvinou příznaky nemoci. S tím je rovněž třeba pracovat.

Alzheimerova choroba narušuje část mozku a způsobuje pokles tzv. kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Netýká se ale pouze seniorů, kolem 10 procent nemocných Alzheimerovou chorobou je mladších 65 let.
Alzheimerovu nemoc poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za vzácnou. Nyní však jí jen v Česku trpí přes 170 tisíc pacientů.
Onemocnění začíná pozvolna. Nejprve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova choroba postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stadiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Zatím není k dispozici žádná účinná léčba, existují pouze léky zmírňující příznaky tohoto neurodegenerativního onemocnění.
zdroje: Česká alzheimerovská společnost, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám