Hlavní obsah
Molekula antibiotika kolistin

Vědci našli původ genu, který způsobuje odolnost vůči antibiotiku poslední volby

Gen MCR-1, který baktériím pomáhá v odolnosti vůči kolistinu, jednomu z antibiotik poslední volby, které stále ještě fungují, už zasáhl nemocnice po celém světě. A vědci už přišli na to, odkud se vzal. Studie byla publikována v časopise Nature Communications.

Molekula antibiotika kolistin
Vědci našli původ genu, který způsobuje odolnost vůči antibiotiku poslední volby

„Rychlost, s jakou se MCR-1 šíří po světě, je skutečně šokující,“ říká vedoucí výzkumu Francois Balloux z University College v Londýně. Vědci vysekvenovali 110 bakteriálních kmenů a porovnali je s existujícími daty. Týmu se podařilo objevit sadu 457 genetických sekvencí, v nichž se vyskytoval MCR-1. Našli je u hospodářských zvířat i u lidí z pěti kontinentů.

Vědci se už dříve domnívali, že se tento relativně nový gen vyvinul na prasečích farmách v Číně, kde se u zvířat silné antibiotikum kolistin masivně využívalo. Nová studie tuto teorii podporuje. Podle vědců se gen začal šířit někdy v roce 2005.

Technika genetické analýzy ale umožnila přesně vysledovat, odkud se MCR-1 vzal, a jak se mu podařilo se rozšířit po celém světě. Dokázal se pravděpodobně napojit na různé bakteriální patogeny a genetické struktury.

„Tím, že se nám podařilo rozluštit genetický kód těchto baktérií, zjistili jsme, že už je možné odhadnout nejen jak, ale i kdy se gen MCR-1 začal šířit,“ řekla pro web ScienceAlert.com Lucy van Dorpová z University College v Londýně. „To je naprosto zásadní, jelikož to, s jakou lehkostí se gen rozšířil na různé kmeny baktérií, nám napovídá mnoho o tom, jak se tyto nebezpečné geny do budoucna budou chovat.“

Kolistin, nebo úplně nové léky? Čas ukáže

Kolistin je silné antibiotikum s potenciálně velmi nepříjemnými vedlejšími účinky. Používá se tedy pouze jako lék poslední záchrany, a to na odolné infekce typu E.coli. Bohužel se kvůli šíření genu MCR-1 stává i tento lék prakticky neúčinným.

Zatímco nemocnice bojují proti nástupu superbaktérií a experti varují před dalším zhoršováním situace, vědci se snaží jakýmkoliv způsobem vymyslet nové léky, abychom se hrozbě dokázali postavit. Sekvenování DNA by mohlo do budoucna pomoci.

„Když vezmeme v úvahu, na kolik přijde vývoj nových antibiotik, doufáme, že se nám podaří krizi zvrátit tím, že vylepšíme stávající léky. Věříme, že bychom mohli zapojit potenciál sekvenování bakteriálního genomu a vytvořit z něj nový a lepší diagnostický nástroj,“ řekl Francois Balloux.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků