Ve školství pracovalo v září 871 psychologů, žáků je 1,4 milionu

Podle dat MŠMT připadalo v září 2021 na jednoho psychologa v regionálním školství 1620 žáků a 158 učitelů základních a středních škol. Například počet žáků s poruchami chování se přitom v minulých pěti letech v základních školách zdvojnásobil a ve středních ztrojnásobil.

Odborníci dlouhodobě poukazují na to, že školství v Česku postrádá systémovou podporu duševního zdraví dětí i pedagogů. Debata o tom se opět zintenzivnila, když ve čtvrtek po útoku mačetou zemřel učitel středního odborného učiliště v pražské Michli. Z napadení je podezřelý devatenáctiletý žák, kterého policie zadržela.

Podle ministra školství Gazdíka měl učeň zřejmě s učitelem konflikt, ve středu měl studijní neúspěch.

Ministr je zároveň podle svých slov připraven diskutovat s politiky o možnosti statusu chráněné osoby pro učitele. Chce o tom konkrétně hovořit s koaličními partnery a poslanci ve školském výboru, až se dopodrobna vyhodnotí tragický incident na pražském učilišti.

Jak jsme informovali, už např. zástupci spolku Pedagogická komora očekávají, že se otevře diskuze, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany.

Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) v souvislosti s tragickou událostí na pražském učilišti zase např. uvedla, že ve školách je nedostatečná příprava učitelů na krizové situace a efektivní zklidnění žáků.

Zástupci České asociace streetwork (ČAS), která pracuje s tzv. dětmi na ulici, k tomu doplnili, že takové případy potvrzují akutní potřebnost toho, aby na školách v dostatečné míře kromě školních psychologů působili i sociální pedagogové, kteří byli, jak asociace upozorňuje, z aktuálního návrhu novely zákona o pedagogických pracovníků jako přímo financovatelná pozice vyřazeni. (I když MŠMT podle nedávného sdělení už připravilo i návrh na zakotvení podpůrných učitelských pozic – pozn. red.)

„Ukazuje se, že ve školách se dnes učitelé setkávají s řadou situací a osobních příběhů, které již překračují běžnou oblast pedagogické práce, ale vyžadují si systematickou spolupráci více profesí – psychologů, sociálních pracovníků či odborníků na práci se závislostmi,“ popsala ředitelka ČAS Martina Zikmundová.

Podle ní je tak potřeba dostat do škol i kompetence sociální práce, které běžní pedagogové nemají.

Podle statistik resortu školství každopádně pracovalo v září ve školách 871 psychologů. Řada z nich pracuje na částečné úvazky. V přepočtu na plně zaměstnané jich bylo zhruba 520. V Česku je přitom 4238 základních a 1285 středních škol. Žáků v nich bylo v září 1,4 milionu a vyučujících 137 682.

Nejvíc psychologů působí ve školách v Praze, a to 149. Nad stovku sahal v září jejich počet ještě v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Na posledním místě se umístil nejmenší Karlovarský kraj s deseti školními psychology.

Odborníci v posledních letech upozorňují i na to, že přibývá žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele bývá náročná práce mj. s dětmi s poruchami chování.

Tyto poruchy se podle informací Národního pedagogického institutu (NPI) vyznačují zejména nerespektováním sociálních norem, neschopností udržovat přijatelné vztahy a agresivitou. Podle odborníků se projevují asi u deseti až 15 procent dětí školního věku. Jejich diagnostika je obtížná, často souvisejí s neuspokojením potřeby spolehlivého vztahu s rodiči.

Podle statistik ministerstva se počet žáků s poruchami chování v základních školách navýšil od září 2016 do tohoto školního roku z 9225 na 19 033. Ve středních školách se jejich množství ve stejném období zvedlo z 603 na 2005. Poslední rok počet spíše stagnoval.

Školy v současnosti na psychology nemají trvale zajištěné peníze, protože tyto pozice nejsou podle legislativy běžnou součástí pedagogických sborů. Musí na ně proto žádat peníze z dotačních programů. Z evropských dotací by se tito pracovníci měli platit ještě do konce roku 2024, od ledna 2025 by ministerstvo chtělo nastavit financování ze státního rozpočtu, jak uvedla minulý týden ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva Lubomíra Černá.

Gazdík v lednu zmínil, že ve školách bude muset vzniknout asi 700 nových pozic nejen pro psychology, ale třeba i sociální pedagogy. Podotkl, že problém ale může nastat s personálním obsazením.