V zoo ve Dvoře Králové uřezávají nosorožcům rohy. Kvůli obavám z pytláků

Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir.

„Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů královédvorské zoo. Trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ uvedl kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

Záměr odstranit nosorožcům rohy potvrdila Novinkám již minulý týden mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová. Uvedla, že se má týkat všech zvířat, u kterých je to třeba. Zoo má nosorožce černé neboli dvourohé a nosorožce bílé (tuponosé) jižní. Celkem jich ve Dvoře Králové je 21, někteří již rohy nemají. [celá zpráva]

„Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ doplnil ředitel zoo Přemysl Rabas. I v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sama obrušují.

Rozhodnutí odstranit rohy podle ředitele Zoo Dvůr Králové Rabase nebylo snadné.

„Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké, bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ konstatoval.

„Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ dodal.

Zkrácení rohů není jediným opatřením. Zahrada posílí i elektronické, mechanické a personální bezpečnostní opatření.

K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy se občas zvířatům zkracují kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo ze zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře bezbolestný, rohy nosorožce jsou něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají, několik centimetrů za rok“ vysvětlil Rabas. [celá zpráva]

S daným krokem souhlasí i odborník na nosorožce Michal Peterka, který se dlouhodobě zoologickými zahradami a obecně zvířaty zabývá. Spravuje rovněž web Nosorožci v ČR.

„Je to nejlepší možná ochrana před pytláky. Nosorožcům to nijak neublíží. Roh v zoo stejně ztratil svůj primární účel, tedy jako prostředek souboje samců o samice a ochrana před šelmami,“ napsal Novinkám.

„O žádné jiné zoo u nás zatím nevím, že by podobný zákrok chystala. Dvůr je přeci jenom mezi světovými zoo známý svým početným chovem. V Ústí, Plzni a ve Zlíně by v takovém ohrožení být neměli, ale uvažovat by o tom každopádně měli,“ dodal.

Novinky oslovily i několik dalších zoo, zda se k takovém kroku chystají, odpovědi však byly vesměs záporné.

„V Plzni je nosorožec indický, druh s krátkým rohem. Náš samec Baabuu roh nemá – pravidelně si jej ubrušuje. O případném zákroku u samice zatím žádné rozhodnutí nepadlo,“ odpověděl na dotaz Novinek mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně Martin Vobruba.

Mimo Českou republiku to však ojedinělý krok není. Jak dvorská zoo informovala, k tomuto opatření se už minulý týden v reakci na útok ve Francii odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza. A další to zvažují.

Nosorožčí rohovina nemá žádnou reálnou hodnotu, přesto je nezákonný obchod s ní kvůli jejím údajným léčivým účinkům hlavním důvodem, proč jsou nosorožci stále zabíjeni a proč na některých místech zcela vyhynuli. Jen v Africe se každoročně upytlačí přes 1300 těchto zvířat.

Rohovinu si kupují lidé zejména ve Vietnamu a Číně. „Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ řekl Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů Zoo Dvůr Králové.

„Ve státech východní Asie se navíc rohovina bohužel pokládá za statusový symbol. Omezení poptávky by přitom nosorožcům výrazně ulehčilo život. Drobnou změnou ve svých zvycích by tak obyvatelé východní Asie mohli pomoci k jejich záchraně. A my bychom jim nemuseli uřezávat rohy,“ doplnil.

„Díky práci České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR se prokázalo, že i na území České republiky operuje několik skupin, které se zapojují do pašování nosorožčí rohoviny přes ČR do východní Asie. Nemůžeme si tedy namlouvat, že podobné nebezpečí jako v Zoo Thoiry nehrozí i ostatním zoologickým zahradám,“ uvedla dvorská zahrada.

A co se s uřezanou rohovinou bude dít dále? Podle dvorské zoo bude uložena na bezpečném místě mimo zahradu.