Jak zabránit vyhubení nosorožců? Svazijsko navrhuje legalizovat obchod s jejich rohy

Návrh podalo Svazijsko, které chtělo obchod legalizovat na svém území. Proti se postavilo sto delegátů, 26 bylo pro a 17 se zdrželo hlasování.

Zákaz obchodu s rohy nosorožců platí od roku 1977. Podle některých jeho odpůrců však přispívá k vyvražďování těchto chráněných zvířat zločineckými gangy, které s rohy obchodují na černém trhu.

Mezi zastánce kontrolovaného obchodu patří třeba někteří chovatelé.

John Hume chová 1410 nosorožců a skladuje tuny rohů, které nesmí prodávat, uvedl britský Economist. „Nosorožce chovám a chráním. To je moje povolání. A myslím si, že tohle potřebujeme udělat, abychom je zachránili,“ řekl Hume o návrhu na legalizaci prodeje.

Připomněl, že pokud chovatel nosorožcům odřízne rohy, normálně jim dorostou jako vlasy nebo nehty, a zvířata za to nemusí zaplatit životem.

Chovatelé argumentují tím, že pokud poptávku uspokojí právě oni, kteří zvířata nezabíjejí, prostor pro zločinecké gangy bude menší.

Mnozí ochránci zvířat s tím však nesouhlasí. Legalizace obchodu s rohy je podle nich příliš riskantní, neboť je těžké předvídat vývoj poptávky.

„Legální prodej bude poptávku uměle podporovat: 'Kupte si náš roh, bez něho prostě už nemůžete existovat jako bez mobilu nebo televize.' Dokud bude poptávka, není cesty ven,“ řekl Novinkám zoolog z Mendelovy univerzity v Brně Josef Suchomel.

K vyvražďování nosorožců podle něj nepřispívá ani tak zákaz obchodování s rohy jako právě poptávka po nich.

„V korupčním prostředí afrických států nedokáže dnes bohužel nikdo zajistit, aby se s legalizací prodeje pytláctví ještě nezvýšilo, neboť co je snadnějšího než ilegální rohy vydávat za legální a opatřit je všemi potřebnými dokumenty, jak to známe u slonoviny,“ dodal Suchomel.

S tím polemizuje ekonom z Vysoké školy finanční a správní Dominik Stroukal. „I kdyby legalizace zvýšila poptávku, tak tlak na růst ceny přiláká další chovatele, pro které se stane chov nosorožců výnosným. Přinejhorším tedy budeme mít více nosorožců, což je přesně to, co bychom chtěli,” sdělil Novinkám.

„Pochopitelně by bylo nejlepší, kdyby zákaz pytlačení fungoval. Ale jasně vidíme, že nefunguje. Musíme tak volit druhou nejlepší možnost, pokud chceme zachránit nosorožce,” uvedl Stroukal.

„Rozumím etickému argumentu, ale ve společnosti, kde se chovají zemědělská zvířata pro mléko a vejce, nedává smysl, aby se nemohli chovat nosorožci pro rohy,” dodal.

Svazijsko žádalo o povolení k prodeji zhruba 330 kilogramů rohů z existujících zásob autorizovanému maloobchodníkovi Far East za 9,9 miliónu dolarů (zhruba 240 miliónů korun). Dále chtělo povolit prodej dvaceti kilogramů rohů ročně získávaných z živých nosorožců, kterým by pak tato část těla znovu narostla.

Letošní konference v Johannesburgu byla první konferencí CITES na africké půdě za posledních 16 let. Zúčastnilo se jí rekordních 3500 účastníků.