Hlavní obsah
Odlomená část ledovce v Grónsku Foto: European Space Agency, AP

V Grónsku se utrhla část ledovce velká jako půlka Brna

Na severovýchodě Grónska se z obřího fjordu Nioghalvfjerdsfjorden odtrhla část ledovce jménem Spalte o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s polovinou Brna. Podle odborníků citovaných agenturou AP, která o tom nyní informovala, je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Odlomená část ledovce v Grónsku Foto: European Space Agency, AP
V Grónsku se utrhla část ledovce velká jako půlka Brna

„Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického šelfového ledovce,” konstatoval profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby (GEUS), která stav ledovců pravidelně monitoruje.

Srovnání „před” a „po”.

Vědci a ekologové upozorňují, že letošní a loňské léto bylo v Arktidě velice teplé. „Teploty v Arktidě stoupají rychleji než ve zbytku světa. Více tepla proudí ze vzduchu i z oceánu, čímž se rozpouští dno i povrh ledovce,” vysvětlil Niels J. Korsgaard z GEUS.

Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že ledová plocha největšího grónského ledovce ve fjordu Nioghalvfjerdsfjorden, který je dlouhý zhruba 80 kilometrů a široký asi 20 kilometrů, se v posledních dvou letech zmenšila o 50 kilometrů čtverečních ročně.

Nynější odlomená část, pojmenovaná jako ledovec Spalte, aktuálně plave v moři rozbitá na několik dalších kusů, doplnil server Business Insider.

Badatelka Ruth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokážou akumulovat v podobě sněhu.

„Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli,” řekla agentuře AP.

Růst hladiny moří

Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti.

Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu. Tím se hladina oceánů zvedla o téměř 1,8 centimetru.

Podle zmíněné studie tak tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), co se týká budoucího zvyšování hladiny oceánů. Protože pokud by jejich roztávání pokračovalo současným tempem, hladina oceánu by se do konce století zvýšila o dalších 17 centimetrů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků