Hlavní obsah

V Číně objevili přes 200 dalších terakotových válečníků

Čínští archeologové objevili během svých nedávných výkopových prací zhruba 220 dalších a dosud neodkrytých válečníků z takzvané Terakotové armády, to vše společně s množstvím starodávných zbraní a jiných artefaktů z pohřební jámy u mauzolea Čchin Š’-chuang-tiho (259 až 210 př. n. l.), slavného prvního císaře sjednocené Číny z dynastie Čchin.

V Číně objevili přes 200 dalších terakotových válečníků

Muzeum u rozsáhlého pohřebního komplexu císaře jménem Čchin Š’-chuang-ti, které se nachází poblíž města Si-an v provincii Šen-si v severozápadní Číně, minulý týden uvedlo, že během třetího výkopu probíhajícího v letech 2009 až 2019 byla prozkoumána plocha 400 metrů čtverečních v takzvané jámě č. 1, kde právě došlo k novým nálezům.

„Nově nalezené artefakty jsou dobře uspořádány v pohřebním prostoru, který měl být podřízenou hrobkou vůči samotnému mauzoleu. Nicméně její křížový tvar a uspořádání průchodů naznačuje vyšší vojenské postavení válečníků,“ vysvětlil podle agentury Reuters pracovník muzea Ťiang Wen-siao.

Tato jáma je největší mezi třemi hlavními jámami, které obklopují hrobku císaře. Má na délku 230 metrů, široká je 62 metrů a hluboká pět metrů. Její většina ještě ani nebyla probádána výkopy.

Nové objevy zahrnují také 12 hliněných koní, stopy dvou vozů a některá další zařízení. Mezi zbraněmi archeologové našli mimo jiné barevné štíty, bronzové meče a luky.

„Fosilie koní a stopy kočárů, které jsme nalezli v malé jámě v západní části hrobové pasáže na jihu, ukazují, že šlo o doprovodnou jámu pro koně a kočár,“ dodal Ťiang.

Zlatý velbloud

Odhalila se i zlatá figurka velblouda. Zlatý velbloud je podle výzkumníků vrcholem objevů, protože úplně nepatřil do čínské nížiny, jde o první známý výskyt tohoto zvířete (byť jen jeho uměleckého ztvárnění) v zemi. Je tak podle vědců zřejmé, že už za starověké dynastie Čchin probíhalo rané obchodování mezi Čínou a západem Asie.

Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin ze 3. století př. n. l., známé pod označením Terakotová armáda, patří mezi největší a nejbohatší mauzolea na světě. Průzkumy potvrdily, že součástí hrobky je pod zemí pohřbená armáda více než 8200 soch terakotových válečníků z období kolem roku 220 př. n. l. Původně barevné sochy jsou vyrobeny z pálené hlíny.

Původní král Čeng, od roku 247 př. n. l. panovník západočínského státu Čchin, postupně dobyl ostatní čínské státy, sjednotil tak zemi a roku 221 př. n. l. si udělil titul Čchin Š’-chuang-ti, První svrchovaný císař Čchinů.

Říši rozdělil na komandérie a okresy. Budoval silnice, zavedl jednotnou měnu, znaky písma a sjednotil míry objemu a hmotnosti. Za účelem obrany země vybudoval dlouhou zeď. Vládl železnou rukou, dodržování přísných zákonů se nekompromisně vyžadovalo. Sám přitom žil rozmařile, nechal vybudovat přepychový císařský palác a už během jeho života se začalo s výstavbou jeho hrobky.

Osmý div světa Terakotová armáda tedy vznikl, aby střežil hrobku prvního císaře sjednocené Číny. Objevena byla náhodou 29. března 1974. Když místní rolníci kopali studnu, narazili na zlomky keramických plastik, bronzové spouště k samostřílům i hroty šípů. Nález ohlásili archeologům, kteří zahájili průzkum, dva roky poté kromě prvního a největšího podzemního objektu objevili další dvě podzemní komory, později čtvrtou.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků