U budované čínské kosmické stanice přistála laboratoř Hledání nebes

Modul Wen-tchien odstartoval v neděli v 8:22 SELČ, k připojení laboratorního modulu na přední dokovací uzel základního staničního modulu Tchien-che (Nebeská harmonie) došlo ten samý den ve 21:13 SELČ.

Posádka do nově „zaparkovaného“ modulu Wen-tchien poprvé vstoupila v pondělí ve 4:03 našeho času, jak na svém Twitteru shrnul specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Po zhruba 13hodinovém letu tak modul úspěšně přistál u obytné části orbitální stanice, v níž jsou od června na šestiměsíční misi tři čínští kosmonauti. Tamní osazenstvo vede astronaut Čchen Tung, který se už jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je s ním a kolegou Cchaj Sü-čejem i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do kosmu.

Zmíněný první modul Tchien-che je na oběžné dráze již od loňského dubna.

Takřka 18metrová a 23tunová laboratoř Wen-tchien bude využívaná pro vědecké a biologické experimenty. Podle Václavíka jde navíc o nejhmotnější náklad, jaký doposud Čína vypustila na oběžnou dráhu.

V říjnu chce Čína ke stanici vyslat další laboratorní segment, třetí modul Meng-tchien (Snění o nebesích), čímž se budování Tchien-kungu uzavře. Stanice pak dostane konečnou podobou ve tvaru písmene T.

Jak připomíná agentura AP, čínský vesmírný program řídí čínská armáda. Stanice Tchien-kung vzniká bez pomoci jiných států.

Z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyřadily Čínu Spojené státy právě kvůli napojení vesmírného programu na armádu. V roce 2011 totiž Kongres přijal zákon zakazující oficiální americký kontakt s čínským kosmickým programem kvůli „obavám o národní bezpečnost“.

Čína každopádně vyslala svého prvního člověka do vesmíru v roce 2003. V rámci svého vesmírného programu poslala robotická vozítka na Měsíc a loni jedno umístila na Marsu. Získala vzorky půdy z měsíčního povrchu a zvažuje vyslání lodi s posádkou na Měsíc.