Hlavní obsah

Spojení čínské lunární sondy se Zemí zajišťuje družice, která obíhá Měsíc

Čínská sonda Čchang-e 4, která minulý týden jako první lidský aparát úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce, bude nadále potřebovat zdatného pomocníka. Nezastupitelnou roli při současných i budoucích průzkumech Měsíce bude hrát speciální satelit Queqiao, protože právě ten zajišťuje spojení sondy se Zemí. Na přílet sondy čekal na oběžné dráze již od května.

Spojení čínské lunární sondy se Zemí zajišťuje družice, která obíhá Měsíc

Jak informovala agentura Reuters, družice Queqiao, která vytváří komunikační spojení mezi Zemí a měsíční sondou Čchang-e 4, hraje stěžejní roli v budoucím čínském průzkumu našeho přirozeného souputníka.

„Čínská kosmická agentura musela k Měsíci předem poslat navigační družici, která nyní zprostředkovala radiové spojení mezi Zemí a sondou,“ nastínil minulý týden Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Přes 450 000 km nad Zemí

„Satelit známý jako Queqiao nebo Magpie Bridge je na oběžné dráze asi 455 tisíc kilometrů nad Zemí. Bude zde pracovat jako první taková komunikační družice na světě,” prozradil v květnu manažer projektu Čang Li-chua z Čínské společnosti pro leteckou a vesmírnou vědu a techniku.

Model satelitu Queqiao

Foto: Profimedia.cz

Konkrétně se družice Queqiao nachází v libračním centru L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc.

Snaha ušetřit palivo

„Zkušenosti s novými technologiemi, které jsme získali i díky několikaměsíčnímu vesmírnému pobytu zařízení Queqiao, položí dobrý základ pro to, abychom zajistili přenos komunikace v následném průzkumu Měsíce,“ sdělil podle agentury Reuters v těchto dnech Čang Li-chua.

Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy takovým způsobem, že malé těleso umístěné do tohoto bodu nemění vůči soustavě svou polohu.

Číňané chtějí studovat i další takzvané librační body v této oblasti. I proto by podle nich mohla životnost družice být až deset let, byť byla zkonstruovaná na pětileté fungování.

Sonda s vozítkem

Čchang-e 4 je čínská lunární průzkumná mise. Sonda pojmenovaná podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkla povrchu Měsíce ve čtvrtek 3. ledna v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). [celá zpráva]

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Historický let čínské sondy

Video: Reuters

Sonda Čchang-e 4 má za cíl probádat Von Karmánův kráter, který se nachází v Aitkenově pánvi, jež dle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin.

Snímek odvrácené strany Měsíce tak, jak jej pořídila čínská sonda Čchang-e 4.

Foto: ČTK/AP

Studování odvrácené strany Měsíce, která je oproti té druhé více hornatá, zvlněná a posetá krátery, by mohlo poskytnout nové informace o počátcích sluneční soustavy.

Po odvrácené straně luny se navíc již pohybuje vozítko Yutu 2, kterému se však spíše říká Nefritový králík 2. Robot vyjel ze sondy Čchang-e 4 na měkký, jakoby zasněžený měsíční povrch ve čtvrtek ve 22:22 pekingského času (15:22 SEČ), zhruba 12 hodin po přistání sondy. Čínská národní vesmírná agentura se tím pochlubila v pátek. [celá zpráva]

Video bylo staženo z důvodu vypršení licenční lhůty

BEZ KOMENTÁŘE: Nefritový králík už zkoumá odvrácenou stranu Měsíce

Video: Reuters

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků