Hlavní obsah

Čínská kosmonautika se přistáním na odvrácené straně Měsíce dostala do popředí, tvrdí odborník

Čínská kosmonautika se dostala světově prvním přistáním sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce právem do popředí, přestože se jinak považuje za zpozdilou za americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) či Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Řekl to Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Čínská kosmonautika se přistáním na odvrácené straně Měsíce dostala do popředí, tvrdí odborník

Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). [celá zpráva]

Žádná sonda ani průzkumný modul tam dosud nepřistály.

Číňané chtějí rovněž zjistit, jestli je možné v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace pěstovat rostliny.

Sonda Číny s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení už vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

V plánu jsou i experimenty

„Čínská kosmická agentura musela k Měsíci předem poslat navigační družici, která nyní zprostředkovala radiové spojení mezi Zemí a sondou. Je to nesporný úspěch. Klad lze vidět také v tom, že sonda má v plánu vědecké experimenty, tedy že nejde o pouhou demonstraci technologických možností,“ poznamenal Suchan.

Sonda má za cíl probádat Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, jež podle předpokladu vědců vznikla při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Číňané chtějí rovněž zjistit, jestli je možné v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace pěstovat rostliny.

Vizualizace přistání sondy Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce.

Foto: Jin Liwang, ČTK/AP

„Čínské přistání na odvrácené straně Měsíce také zapadá do jejich plánu výzkumu luny, tedy tělesa, které je naším nejbližším vesmírným sousedem, ale přece jen se mu už nevěnovala taková pozornost jako za dob projektu Apollo, který mimochodem v tomto roce oslaví 50 let od prvního přistání člověka na Měsíci,“ pokračoval.

Měsíc je znovu v kurzu. I v Evropě

Podle Suchana začíná být Měsíc znovu v kurzu a lety na něj neplánuje jen Čína, ale také ESA.

„Při návštěvě Prahy na podzim loňského roku k desátému výročí členství České republiky v ESA prohlásil její generální ředitel Johann-Dietrich Wörner ‚Měsíc je veřejný, postavme na něm globální vesnici‘ a vyslovil vizi, že lidé tam poletí za šest let. To koresponduje i s plány Číny,“ uvedl.

Chráněna od radiového vysílání ze Země

Odvrácená strana Měsíce není ze Země nikdy vidět, neboť Měsíc má takzvanou vázanou rotaci a za dobu svého oběhu kolem Země se tak otočí právě jednou kolem své osy. Odvrácená strana má také jinou podobu než přivrácená.

„Je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří. Poměr je 2,6 procenta na odvrácené polokouli ku 31,2 procenta na straně přivrácené. Tento rozdíl se vysvětluje takzvaným izostatickým vyrovnáváním, kdy se měsíční kůra snaží vyrovnat s rozdílnou hustotou měsíčních bazaltů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce,“ vysvětlil Suchan.

Snímek odvrácené strany Měsíce tak, jak jej pořídila čínská sonda Čchang-e 4.

Foto: ČTK/AP

Zajímavostí je podle něj například to, že odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. „Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických radioteleskopů. To je ale hudba daleké budoucnosti,“ dodal.

Čína se chystá vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan. A možná už příští rok se zahájí mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny.

„Těch už ale máme ze sovětských sond Luna a především z amerického programu Apollo na Zemi hodně,“ uzavřel český astronom.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků