Článek
Tzv. španělská chřipka zabila jen v USA asi 675 tisíc lidí, čtyřikrát více, než kolik se tam zatím připisuje na konto covidu-19. Statistiky nyní hovoří o téměř 160 tisících amerických obětí.
„Nedodržování předpisů a přímý vzdor se rychle staly problémem. Mnoho obchodů, které nechtěly přijít o nakupující, neodmítalo zákazníky bez ústenek. Zaměstnanci si stěžovali, že roušky jsou příliš nepohodlné na to, aby se daly nosit celý den,“ napsal americký historik J. Alexander Navarro z University of Michigan.
Strach z nemoci podle něj zdaleka nepůsobil na všechny, což se projevovalo zejména v odporu k nošení krytí nosu a úst.
Protiroušková liga v akci
„Mnoho komunit doporučovalo nebo vyžadovalo nošení roušek na veřejnosti – toto, a nikoli obtížná izolace, vyvolalo nejvíce hněvu,“ upozornil historik s tím, že například v San Francisku vyrazilo v roce 1919 do ulic dva tisíce členů Protirouškové ligy včetně řady lékařů, aby „odsoudili rouškovou povinnost a navrhli způsoby, jak ji porazit“.
Sestry si v letadle odmítly nasadit roušky, dostaly pokutu 1000 eur
Denverský list The Rocky Mountain News v říjnu 1918 citoval starostu města, který vydal příkaz nosit roušky a vysvětloval: „Ten, kdo je nosí, chrání nejen sebe, ale i ostatní. Je morální povinností každého člověka nosit masku v tramvaji nebo v obchodě.“
A jako to dopadlo? „Lidé příkaz téměř úplně ignorovali; ve skutečnosti vyvolal jen smích,“ napsal týž deník. A jedna z místních obyvatelek usoudila, že „o její blaho pečuje vyšší síla, než je zdravotní oddělení v Denveru“.
Maďar: Roušky v metru se určitě rušit nebudou, spíš se zavedou i jinde
Když rouškovou povinnost zavedlo Sacramento, vydal šéf místní policie příkaz k zadržení každého, kdo je bez roušky. Do půl hodiny byly policejní stanice ve městě přeplněné. Ani v San Franciscu nebylo dost cel pro narušitele příkazu.