Hlavní obsah
Rotunda v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně se dva roky rekonstruuje, v září bude slavnostně otevřena dárcům, kteří na opravy přispěli. Na snímku je vizualizace její finální podoby. Foto: UK fakulta Matematicko-fyzikální, ČTK

Rotunda na pražské Malé Straně skrývala unikátní nálezy

Předrománský kostel datovaný k roku 940, kolekci šperků z 9. a 10. století nebo šest koster rodiny rytíře z doby Jana Lucemburského. To vše odhalil několikaměsíční archeologický výzkum v rotundě sv. Václava na Malostranském náměstí. Nachází se v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK. Nálezy činí z prostoru, o němž se donedávna ještě nevědělo, jedno z nejvýznamnějších nalezišť v Praze za posledních 50 let.

Rotunda v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně se dva roky rekonstruuje, v září bude slavnostně otevřena dárcům, kteří na opravy přispěli. Na snímku je vizualizace její finální podoby. Foto: UK fakulta Matematicko-fyzikální, ČTK
Rotunda na pražské Malé Straně skrývala unikátní nálezy

Archeologové při průzkumu našli také dřevěnou cestu z počátku 9. století, románské okno pod podlahou rotundy, unikátní svatováclavskou dlažbu z 11. století a téměř tři tisícovky kusů úlomků nádob.

Rotunda se hledala staletí

Rotunda, která byla více než 300 let považována za ztracenou, byla náhodně objevena před 12 lety při rekonstrukci budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK. Tehdy nikdo nepředpokládal, že půjde o objev zcela unikátní pro českou historii, říká proděkan školy Martin Vlach.

Badatelé rotundu během staletí hledali několikrát, ale vždy nakonec konstatovali, že zanikla beze stopy při budování jezuitského profesního domu.

Pod betonovou podlahou se dochoval mimořádně cenný fragment románské keramické dlažby z 11. století v původním uložení. Také další nález, kamenný kruh z 10. století, svědčí o jedinečném významu tohoto místa pro českou historii, uvádějí odborníci.

Přední románská památka

Nález zbytků románské podlahy uvedl rotundu sv. Václava mezi přední památky románského umění v Čechách. Fragment tvoří 74 dlaždic tří tvarů složených do pěti řad, což představuje necelých pět procent celkové plochy podlahy. Dlaždice náleží k nejstaršímu typu českých středověkých terakotových podlah. Nazývá se vyšehradská podle podobného nálezu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě.

V roce 2014 se podařilo Matfyzu získat finanční podporu z Norských fondů na další archeologické, restaurátorské a stavební práce. Nyní byla první část rotundy zkolaudována, uvedl proděkan.

Může být zpřístupněna veřejnosti

Rekonstrukce se může uskutečnit i kvůli podpoře téměř 600 dárců, kteří na opravy přispěli v dárcovské aplikaci. Ke stanovenému cíli sbírky 2,4 miliónu korun zbývá ještě 200 tisíc. Pokud se je podaří shromáždit, bude moci být rotunda příležitostně zpřístupňována široké veřejnosti.

Přes léto se bude instalovat holografická projekce rotundy, vypracují se informační panely a vyrobí vitríny na některé nalezené exponáty. Za tři měsíce po kolaudaci, v Den české státnosti, který je zasvěcený sv. Václavovi, bude rotunda slavnostně otevřena dárcům, dočká se tedy po téměř 400 letech dalšího svatováclavského zázraku, říkají lidé, kteří stojí za její záchranou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků