Hlavní obsah
Ploskolebec vodní vyhledává lužní porosty tvořené tisovcem dvouřadým a nesprávně označované jako cypřišové lesy, jako najdeme v močálech Atchafalaya Bayou v americké Louisianě. Foto: Profimedia.cz

Proč hadi útočí? Mohou za to hormony

Říká se, že hadi napadnou člověka jen tehdy, když na ně z nepozornosti šlápne, když se cítí být jím ohroženi nebo když je pronásleduje. Proto se při pobytu v místech, kde beznozí plazi žijí, doporučuje chodit opatrně a ač se takové chování nemusí ochráncům přírody líbit, občas si zadupat. Výsledky výzkumu amerických vědců ale ukazují, že všechno může být jinak.

Ploskolebec vodní vyhledává lužní porosty tvořené tisovcem dvouřadým a nesprávně označované jako cypřišové lesy, jako najdeme v močálech Atchafalaya Bayou v americké Louisianě. Foto: Profimedia.cz
Proč hadi útočí? Mohou za to hormony

Američtí biologové pod vedením Marka Herra z Pensylvánské státní univerzity, kteří studují chování hadů jak v přírodě, tak v laboratorních podmínkách, se pokusili určit, kdy a proč hadi napadnou kořist nebo člověka.

Jako modelový druh si vědci zvolili jedovatého, chřestýšům příbuzného ploskolebce vodního, obývajícího jihovýchod Spojených států.

Nestalo se tak náhodně. Až 1,8 metru dlouhý a 1,7 kilogram vážící obratlovec obývá mokřady se stojatou vodou, zejména nížinné luhy a bažiny porostlé tisovcem.

Výsledky výzkumu naznačují, že vhodná péče o prostředí může vést k snížení počtu hadích útoků na lidi.

V případě ohrožení se projevuje nápadným, těžko přehlédnutelným chováním. Otvírá tlamu se zářivě bílým vnitřkem, podle níž dostal jméno v angličtině – cottonmouth, tedy bavlněná tlama. Mohutný had navíc chřestí koncem ocasu, kmitá jazykem, syčí a poté buď zmizí ze scény, nebo zaútočí.

Chřestýši se často vyskytují ve skalnatém prostředí, kde se vyhřívají na slunci.

Foto: Profimedia.cz

Herrův tým se za ploskolebci vydal do alabamských močálů. Ze vzdálenosti jednoho metru zaznamenávali chování hada. Poté jej zoolog v polovině těla uchopil tyčí na chytání hadů a sledoval, zda během 15 vteřin dojde u plaza ke změně vnějších projevů. Potom nasadil ploskolebci na hlavu průhlednou umělohmotnou trubici, aby had nemohl zaútočit, a vědci mu mohli z ocasu odebrat krevní vzorek.

Odchycené zvíře následně umístili na půl hodiny do dvanáctilitrové nádoby, tedy uzavřeného stresujícího prostředí. Pak hada opět uchopili odchytovou tyčí, zaznamenali jeho chování a opět od něj získali krevní vzorek.

O zajímavou studii, jednu z prvních svého druhu, projevil zájem časopis General and Comparative Endocrinology.

Hormonální hladina rozhoduje o akci

Přestože se ploskolebci těší v jihovýchodních státech USA nepříliš lichotivé pověsti, pouze 11 z 32 odchytovou tyčí držených zvířat zaútočilo. Po půlhodinovém pobytu v umělém, stres vyvolávajícím prostředí se k útoku odhodlalo jen sedm hadů, když je vědci podruhé uchopili tyčí.

I přes pokračující rozvoj fyziologie zatím o tom, jak na sebe u volně žijících živočichů vzájemně působí stresové hormony a chování, se toho ví překvapivě málo. Herr se svými spolupracovníky stanovil v odebraných vzorcích koncentraci kortikosteronu, hormonu, který se používá právě k určení intenzity stresu zvířat ve volné přírodě.

Američtí vědci nedávno zjistili, že u leguánů mořských, ještěrů obývajících Galapážské ostrovy ležící asi tisíc kilometrů od jihoamerických břehů, zmiňovaná chemická látka řídí klíčovou reakci „Bojuj, nebo uteč!“.

leguán mořský

Foto: Profimedia.cz

K jakým výsledkům badatelé dospěli? Podle očekávání zjistili, že během pobytu ve stresujícím prostředí se hladina kortikosteronu v hadím organismu zvýšila.

O tom, jestli konkrétní plaz zaútočí, ale nerozhodovalo ani množství hormonu poté, co skončil jeho pobyt v nádobě, ani kolik testosteronu vyprodukoval určitý jedinec během celého pokusu, ale základní hladina hormonu na začátku experimentu.

Ochrana prostředí může pomoci

Z více než 3000 druhů hadů vyskytujících se na naší planetě považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) jen 200 za člověku nebezpečné. WHO uvádí, že ročně hadi na Zemi uštknou 5 miliónů lidí, přičemž polovinu případů mají na svědomí beznozí plazi produkující jed, přestože jich ve světě žije jen kolem 600 druhů.

Od ledna do prosince zemře v důsledku hadího útoku 25 tisíc až 125 tisíc lidí a dalším 400 tisícům musí být v důsledku hadího uštknutí amputována končetina.

Navíc k většině popsaných událostí dochází na chudém venkově v rozvojových zemích, kde trvalé zranění mívá pro postižené další nepříjemné důsledky.

„Naše výsledky naznačují, že vhodná péče o prostředí může vést k snížení počtu hadích útoků na lidi. Jestliže plazi nebudou dlouhodobě vystavováni běžnému stresu, počet osob, které napadnou, by měl poklesnout,“ připomíná Sean Graham, který vyučuje na Státní univerzitě Sula Rosse v texaském Alpine a který při výzkumu uplatnil četné zkušenosti s odchytem ploskolebců.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků