Hlavní obsah

Před půlnocí se kolem Země prosmýkne velký asteroid

Novinky,

Letošní druhý největší potenciálně nebezpečný objekt proletí rychlostí přes 11 kilometrů za sekundu kolem naší planety ve čtvrtek 21. května pozdě večer. „Nejblíže k nám tento asteroid bude ve 23:44 SELČ,” sdělil Novinkám Petr Pravec, vedoucí Skupiny planetek při Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Kolem Země proletí letošní druhý největší potenciálně nebezpečný objekt Video: Novinky/Reuters

 
Článek

Asteroid 1997 BQ, taktéž označovaný 136795, je podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dlouhý 640 až 1400 metrů, což je zhruba jako délka mostu Golden Gate v San Francisku, uvádí agentura Reuters.

Mine nás ve vzdálenosti 6,2 milionu kilometrů. To je víc než 16krát průměrná vzdálenost Země od Měsíce. Je to ale blíž, než v jaké vzdálenosti proletěl kolem Země letošní největší potenciálně nebezpečný objekt 29. dubna, asteroid 1998 OR2. Ten se k Zemi dostal nejblíže na 6,3 milionu kilometrů.

Ve středu před polednem kolem Země prosviští obrovský asteroid

Věda a školy

Těleso obíhá kolem Slunce každých 844 dnů. Na cestě kolem Slunce protíná v nejbližším bodě dvakrát orbitu Země a v nejvzdálenějším proletí za Marsem, v blízkosti takzvaného pásu asteroidů.

Tento asteroid patří k těm, které nás s jistotou bezpečně minou.

Okolo Země létají tisíce kosmických kamenů

NASA obecně klasifikuje blízké vesmírné objekty, planetky či komety jako potenciálně nebezpečné, jestliže je jejich oběžná dráha zavede na vzdálenost menší než 7,5 milionu kilometrů od dráhy putování naší planety. A zároveň pokud jsou větší než 140 metrů.

Podle NASA bylo například k letošnímu 21. dubnu identifikováno na 22 582 kosmických objektů putujících blízko Země, z toho 9085 z nich mělo velikost 140 metrů nebo více. Odhaduje se, že 902 z nich je větších než jeden kilometr.

Planetka před 66 miliony lety vyhubila většinu pozemského života. Zasela však sinice

Věda a školy

Pro srovnání: asteroid Chicxulub, který měl ze zemského povrchu před 66 miliony lety doslova vymazat velké dinosaury, měl podle většiny vědeckých odhadů něco přes 10 kilometrů v průměru, jak připomněl Pravec.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám