Hlavní obsah
Ilustrační snímek. Foto: ČZU

Pralesy jsou útočištěm druhů, které jsme měli za vyhynulé, ukázal výzkum z Karpat

Výskyt ohrožených a vzácných druhů doložil zachovalost původních horských lesů a jejich vysoký potenciál pro ochranu biodiverzity. Zjistili to vědci pod vedením odborníků České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, kteří studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení – tzv. disturbancí – na druhovou rozmanitost a zastoupení lišejníků v primárních lesích, tj. pralesích.

Ilustrační snímek. Foto: ČZU
Pralesy jsou útočištěm druhů, které jsme měli za vyhynulé, ukázal výzkum z Karpat

Pro zachování lesní biodiverzity vázané na zbytky původních horských lesů je důležité chápat jejich změny v průběhu času. Tyto změny jsou ovlivňovány přírodními disturbancemi, jako je vichřice či kůrovec.

O dlouhodobém vlivu těchto narušení na konkrétní taxony, jako jsou třeba lišejníky, se stále mnoho neví.

Stojící mrtvé stromy

Data, ze kterých studie vychází, byla pořízena v primárních horských smrkových porostech napříč Západními Karpaty na Slovensku. U živých stromů, souší a padlých kmenů na celkem 57 studijních plochách se zkoumala přítomnost lišejníků.

Na základě rekonstrukce tzv. disturbanční historie se testovalo, jak druhovou bohatost a zastoupení lišejníků ovlivnila současná struktura porostů a narušovací režimy za posledních 250 let.

Výsledky ukázaly, že významným prvkem zvyšujícím druhovou bohatost lišejníků jsou stojící mrtvé stromy, zejména ty s větší tloušťkou. Ačkoli sice ležící mrtvé dřevo hostilo druhově chudší společenstva, šlo o unikátnější druhy. Celkově tak lze podle výzkumníků konstatovat, že druhová bohatost lišejníků byla nižší na regenerujících mladých a homogenních studijních plochách ve srovnání se starými, jíž déle narušenými porosty.

Navzdory tomu, že tedy tyto staré lesy ztrácejí na vitalitě, tak z hlediska biodiverzity nabírají na významnosti.

Objev po 30 letech

„Zaznamenali jsme 158 druhů lišejníků z 65 rodů. Podle slovenského červeného seznamu byly potvrzeny tři druhy považované za vyhynulé, Usnea scabrata (provazovka), Lecidea huxariensis (šálečka) a Fellhanera bouteillei, 20 kriticky ohrožených, devět ohrožených a osm zranitelných druhů. Pět ohrožených lišejníků obsažených ve studii mělo více než 100 výskytů, např. Bryoria fuscescens (vousatec hnědavý), Hypogymnia farinacea (terčovka pomoučená) nebo Mycoblastus sanguinarius (houboplodka krvavějící). Čtvrtina všech výskytů patří ohroženým druhům,“ shrnul Josef Halda z katedry biologie na Univerzitě Hradec Králové.

Pohled na lišejník jménem vousatec hnědavý (Bryoria fuscescens) visící na větvi borovice – ilustrační fotografie ze severu Švédska.

Foto: Profimedia.cz

Nejcennějšími lokalitami jsou z tohoto hlediska Bielovodská a Koprová dolina, kde byla na nové lokalitě znovuobjevena vzácná kryptovka Gyalecta friesii. Výskyt tohoto lišejníku byl na Slovensku naposledy potvrzen před 30 lety, a to pouze na jediné lokalitě.

„Biologické dědictví přírodních disturbancí, reprezentované stojícími odumírajícími i ležícími odumřelými stromy, představuje velmi důležitý substrát pro lišejníky. Jde ovšem o substrát poměrně rychle se proměňující a přítomný jen v určitých fázích vývoje lesa, takže pokud mají trvale přežívat populace na tyto substráty vázaných druhů lišejníků v daném regionu, musí mít po přirozeném rozpadu biologického dědictví na jedné lokalitě možnost kolonizovat nové lokality,“ doplnil Jeňýk Hofmeister z katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

A to místa s dostatečně bohatým biologickým dědictvím v přiměřené vzdálenosti.

Pro dlouhodobou ochranu populací těchto druhů podle Hofmeistera nestačí chránit pouze malé fragmenty vlastních zachovalých pralesů, ale také okolní – lesním hospodařením různě ovlivněné – lesy, ve kterých mohou lišejníky kolonizovat disturbancemi vytvořená nová stanoviště, pokud se jich v malých fragmentech původních lesů přechodně nedostává.

Pralesy jsou zkrátka podle vědců posledními útočišti biodiverzity, ze kterých se ohrožené druhy mohou znovu šířit, a nemohou bez nich existovat, stojí ve zprávě, kterou Novinkám zaslala tisková mluvčí ČZU Karla Mráčková.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků