Hlavní obsah
Tradičními historickými údaji otřásly objevy ve fjordu Stöðvar. Pod vrstvou sopečného materiálu, vyvrženého roku 871 vulkány v oblasti Torfajökull, se našly pozůstatky dvou tzv. dlouhých domů, typických severských staveb raného středověku. Foto: Bjarni F. Einarsson

Pozůstatky domů přepsaly pradějiny osídlování Islandu

Obraz počátků dějin Islandu byl donedávna jasný: švédský viking Garðar Svavarsson ho obeplul v roce 870 a v místě zvaném Húsavík také přezimoval. Pak sice odjel, ale jeden z jeho mužů, Náttfari, se rozhodl, že na ostrově zůstane i se dvěma svými otroky. To prý byli první stálí obyvatelé.

Tradičními historickými údaji otřásly objevy ve fjordu Stöðvar. Pod vrstvou sopečného materiálu, vyvrženého roku 871 vulkány v oblasti Torfajökull, se našly pozůstatky dvou tzv. dlouhých domů, typických severských staveb raného středověku. Foto: Bjarni F. Einarsson
Pozůstatky domů přepsaly pradějiny osídlování Islandu

Roku 874 se v oblasti dnešního Reykjavíku usadil norský jarl Ingólfur Arnarson se svými lidmi, což je považováno za počátek osidlování celého ostrova. Tak to zaznamenaly prastaré knihy Landnámabók a Íslendingabók.

V posledních letech však archeologové zjistili, že dějiny osídlení Islandu začínají podstatně dříve než v roce 870 či 874.

Korálky, stříbro a mince z velké dálky

První ránu údajům dochovaným ze středověku zasadil nález zbytků dřevěné stavby na poloostrově Reykjanes. Datování pomocí radioaktivního uhlíku ukázalo, že byla opuštěna mezi lety 770 a 880. I kdyby se přestala používat až v roce 880, lidé v ní zřejmě žili už řadu let předtím, dávno před prvními známými usedlíky.

Na ostrov lidi lákali mroži
Paleoekologický výzkum naznačil, že lidi na sopečný ostrov lákali mroži.
Už v 9. století panovala v Evropě velká poptávka jak po mrožovině, tak po kůžích a tuku. Jediný mroží kel měl tehdy hodnotu celoroční mzdy pracovníka na statku.

Tradičními historickými údaji otřásly ještě víc objevy ve fjordu Stöðvar. Pod vrstvou sopečného materiálu, vyvrženého roku 871 vulkány v oblasti Torfajökull, se tam našly pozůstatky dvou tzv. dlouhých domů, typických severských staveb raného středověku.

Mladší vznikl mezi lety 860 a 870 a je přes třicet metrů dlouhý. Je tak podstatně větší než dvacetimetrová stavba z počátků osidlování ostrova po roce 874 nalezená v Reykjavíku. Velikost však není jedinou zajímavostí domu, který stával v místě zvaném dnes Stöð.

„Je to také nejbohatší dům na Islandu. Našli jsme tam 92 korálků a 29 stříbrných předmětů, včetně římských a blízkovýchodních mincí,“ pochlubil se podle webu HistoryBlog vedoucí výzkumu Bjarni F. Einarsson. Jedná se o jeden z největších nálezů korálků v celé Skandinávii.

Letní základny?

Druhý dům je ještě větší – a také starší. Stavba dlouhá asi 35 metrů vznikla okolo roku 800, jak ukázalo radiokarbonové datování zuhelnatělých zrnek ječmene, která se v něm našla.

Podle Einarssona sloužil tento dům lovcům, kteří připlouvali během léta. Naznačuje to prý i jméno: Stöð označuje v islandštině tábor či základnu.

Archeolog věří, že takové základny fungovaly i v jiných částech ostrova. „Našli jsme několik míst, kde můžeme potvrdit přítomnost člověka před rokem 874. Jedním z nich je Aðalstrati v centru Reykjavíku, dalším Vogur v Hafniru,“ řekl.

Tyto sezónní tábory zřejmě hrály zásadní roli v osídlení Islandu. Díky nim mohly být získány potřebné zdroje pro další průzkum ostrova i pro jeho osidlování.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků