Hlavní obsah
Vytrvalostní běžci a indiáni mají větší a protáhlejší srdeční komory s tenkými stěnami. Foto: Profimedia.cz

Pohyb tvaruje lidské srdce – indiánské i úřednické

Vytrvalostní běžci a indiáni mají větší a protáhlejší srdeční komory s tenkými stěnami. Naopak hráči amerického fotbalu se vyznačují kratší, ale širší komorou se silnějšími stěnami. Stejně tak tomu je u mužů se sedavým způsobem života. Vyplynulo to z výzkumu kolektivu lékařů a biologů pod vedením Roberta Shavea z lékařské fakulty Univerzity Britské Kolumbie v kanadské Kelowně.

Vytrvalostní běžci a indiáni mají větší a protáhlejší srdeční komory s tenkými stěnami. Foto: Profimedia.cz
Pohyb tvaruje lidské srdce – indiánské i úřednické

Fyzická výkonnost se během vývoje lidské civilizace měnila. Zatímco naši předci jako lovci a sběrači denně urazili devět až patnáct kilometrů, někdy uběhli velké vzdálenosti a pracovali denně 20 až 70 minut, zemědělci trávili hodně času intenzivní prací na poli.

Na to reagovalo lidské tělo přizpůsobeními ve svalech, řízením tělesné teploty a v centrální nervové soustavě. Dosud ale nebylo jasné, jak způsob života bezprostředně ovlivňuje jeden z nejdůležitějších orgánů – srdce.

Rozšířit znalosti v tomto směru se rozhodl kolektiv lékařů a biologů pod vedením Roberta Shavea z lékařské fakulty Univerzity Britské Kolumbie v kanadské Kelowně. Badatelé vyšetřili ultrazvukem levou srdečním komoru 164 dospělých mužů. Stahem levé srdeční komory se krev dostává do aorty, z níž se rozvádí dál po těle.

Kromě zdravých Severoameričanů se sedavým zaměstnáním se badatelé zaměřili i na Tarahumary, indiány žijící na severovýchodě Mexika, mezi nimiž je spousta vynikajících běžců na delší vzdálenosti.

Další dvě skupiny tvořili trénovaní sportovci, konkrétně vytrvalostní běžci a hráči amerického fotbalu. Pro srovnání vědci vyšetřili i 43 dospělých šimpanzích samců. Výsledky byly natolik závažné, že je zveřejnil i odborný časopis PNAS.

Šimpanzi a sportovci

Data získaná echokardiografií odhalila, že vytrvalostní běžci a indiáni měli větší a protáhlejší srdeční komory s tenkými stěnami. To umožňuje srdci pumpovat delší dobu velký objem krve, což běžci na dlouhé tratě potřebují.

Naproti tomu hráči amerického fotbalu se vyznačovali kratší, ale širší komorou se silnějšími stěnami. Stejně tak tomu bylo i u mužů se sedavým způsobem života. Šimpanzi tráví většinu času konzumací potravy nebo odpočinkem, prokládanými kratší vysoce intenzivní aktivitou, jako je šplh po stromech nebo vzájemné souboje. Jejich srdce proto charakterizovala nejkratší levá komora se nejsilnějšími stěnami.

Protože intenzivní činnost zvyšuje krevní tlak, i malý objem srdeční komory, silné stěny a kulatý tvar srdce zabezpečují jak šimpanzům, tak hráčům amerického fotbalu, že jejich mozek dostává příslušné množství krve. „Ke stejnému výsledku se ale dostanete i poleháváním na pohovce a pojídáním smažených lupínků,“ řekl Marcel Brown z Harvardovy univerzity v Bostonu, jeden ze spoluautorů článků.

I když tyto adaptace ulehčily lovcům, sběračům a zemědělcům život, současně mohly vést k nemocím oběhové soustavy, běžným v současné populaci, a k nemalým obtížím souvisejícím s vysokým tlakem.

„Ale ani lidé trávící čas sezením či ležením nemusejí zoufat. Změny srdce bývají vratné, takže mohou klidně začít, pochopitelně rozumně a postupně, s běháním nebo plaváním a na motoru lidského těla se to projeví,“ dodal Brown.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků