Hlavní obsah
Vědci odebírají vzorky dřeva vyplaveného na pobřeží Islandu. Foto: Mendelova univerzita Brno

Podle vyplaveného dřeva na Islandu pátrají brněnští odborníci po mořských proudech

Porozumět fungování oceánských proudů na severní polokouli ze dřeva vyplaveného na Islandu se snaží mezinárodní tým vědců, v němž pracují také dendrochronologové (odborníci na datování dřeva) z brněnské Mendelovy univerzity.

Vědci odebírají vzorky dřeva vyplaveného na pobřeží Islandu. Foto: Mendelova univerzita Brno
Podle vyplaveného dřeva na Islandu pátrají brněnští odborníci po mořských proudech

Na severovýchodním pobřeží ostrova již odebrali sto vzorků naplaveného dřeva, které si přivezli na podrobné zkoumání do Česka. Dřevo patrně pochází ze Sibiře. Odhalení jeho původu vysvětlí i cesty oceánských proudů, o nichž se zatím moc neví.

Cesta oceánem

Island je ostrovem vulkánů, ledovců i nekonečných zatravněných ploch, klasické lesy na něm ale nejsou, protože stromy vykáceli už kdysi Vikingové. Na výrobu nábytku a jako stavební dřevo tak Islanďané využívají naplavené kmeny stromů, které najdou na pobřeží. Toto dřevo je státní. Farmáři, kteří vlastní půdu, na níž je vyplaveno, si jej ale mohou od státu koupit.

Otázkou je, odkud dřevo k pobřeží ostrova připlouvá. „Dřevo cestuje přes Severní ledový oceán odněkud z Ruska. My jsme se zaměřili především na kmeny stromů, které měly nejvíce letokruhů a byly staré až několik set let. U takových vzorků je větší pravděpodobnost úspěšného určení stáří a místa původu dřeva,“ řekl dendrochronolog Michal Rybníček.

Naplavené dřevo z Islandu asi pochází ze Sibiře. Nejstarší stromy mohou být až ze 60. let minulého století.

Na projektu pracují výzkumníci z lesnické organizace Icelandic Forest Service, kteří kromě většiny Islandu zmapovali již pobřeží Špicberků a Grónska. Nyní tomuto institutu zbývá ve spolupráci s kolegy z Brna dokončit severovýchodní pobřeží ostrova.

Letokruhy napoví

Vědci z Mendelovy univerzity budou měřit šířky letokruhů, dělat průměrné letokruhové křivky a koncem roku chtějí vyrazit do anglické Cambridge, kde mají ucelenou databázi, se kterou půjde tyto křivky porovnat.

„V Anglii jsou uloženy chronologie letokruhů z celé severní polokoule,“ vysvětlil Rybníček.

Čeští dendrochronologové patří ve svém oboru k uznávaným kapacitám. Jejich databáze letokruhů zahrnuje 4000 kusů dubového dřeva, a protože každý letokruh je specifický, jsou schopni jej datovat, a to až do období před 2000 lety. Anglická databáze je ale ještě přesnější.

Naplavené dřevo z Islandu asi pochází ze Sibiře. Nejstarší stromy mohou být až ze 60. let minulého století, kdy se v tehdejším Sovětském svazu ve velkém těžilo. Kmeny plavili dělníci ve formě vorů. Část stromů může být z této těžby, jiné se do moře dostaly erozí půdy, protože mají ještě kořeny.

„Při jarním tání sněhu dochází ke vzestupu hladiny řek, do vody se tak dostanou kmeny stromů, které v ledových krách zamrznou. Tyto kry se pak dostávají na volné moře, kde postupně roztávají, a kmeny jsou dále unášeny mořskými proudy,“ vysvětlil dendrochronolog Tomáš Kolář.

Podle něj je už nyní jasné, že většina stromů jsou jehličnany jako borovice, smrk nebo modřín. Plavba na Island jim podle hrubých odhadů trvala dva až tři roky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků