Článek
Jednalo se jak o posluchače vysokých škol, tak i zaměstnance Nippon Telegraph and Telephone Company, čtvrté největší telekomunikační společnosti na světě.
Rozdělili je do tří skupin tak, aby dosáhli rovnoměrného zastoupení podle pohlaví, stáří a rozmanitých paměťových schopností a příznivců jak psaní na papír, tak soudobých digitálních zařízení.
Dobrovolníci si v klidu přečetli fiktivní rozhovor, v němž dva lidé probírali plány na příští dva měsíce, přičemž zmínili 14 termínů přednášek, odevzdání zadaných úkolů a osobních schůzek. V dalším kroku si tyto informace zaznamenali, jako by šlo o jejich budoucí rozvrh.
Stačí zavřít oči a vybaví se vám fotografie v levé dolní třetině stránky tištěné učebnice nebo poznámky, které jste předtím napsali na její okra
Lidé z první skupiny psali čtyřbarevnou propisovačkou do klasického papírového diáře, kdežto v druhé pro záznam v tabletu sáhli pro digitální pero. Třetímu týmu posloužil pro psaní poznámek velký chytrý telefon s dotykovou klávesnicí.
Po hodině odpočinku účastníci pokusu zasedli k testu, sestávajícímu z vizuálně prezentovaných otázek. Jednoduché se ptaly např. na to, kdy se uskuteční určitá schůzka, kdežto u složitějších vědce třeba zajímalo, která z povinností nastane jako první.
Rychleji i aktivněji
U každého dotazu si zpovídaní mohli vybrat ze čtyř možností. Poté jim magnetická rezonance změřila v určitých částech mozku průtok krve: zvýšené proudění signalizuje, že mozek více pracuje.
Účastníci výzkumu, kteří si dělali poznámky do papírového kalendáře, se s testem úspěšně vypořádali za 11 minut. Těm, kteří se spolehli na tablet, stejný úkol zabral 14 minut. Uživatelé chytrých telefonů byli ještě o dvě minuty pomalejší.
Zaměstnanci jsou na home office produktivnější než v kanceláři, ukázal výzkum
Pokud jde o výsledky, dobrovolníci píšící propisovačkou do diářů vykazovali lepší výsledky jen u jednoduchých otázek. Nicméně magnetická rezonance potvrdila, že se u nich zvýšila aktivita v oblastech mozku souvisejících s řečí a obrazovou představivostí a také v hipokampu, hrajícím významnou roli při využívání paměti a v prostorové orientaci.
Výsledky vysvětlují vědci tím, že kalendáře, diáře či poznámkové bloky obsahují úplnější prostorové informace než digitální pomůcky. „Elektronické dokumenty se vždy posouvají stejně nahoru a dolů a mají standardizované uspořádání textu a obrázků,“ objasňuje Sakaj.
„Naopak stačí zavřít oči a vybaví se vám fotografie v levé dolní třetině stránky tištěné učebnice nebo poznámky, které jste předtím napsali na její okraj,“ dodává vědec.