Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný, doporučují odborníci

Pozdější nástup do základní školy by měl být podle odborníků z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze výjimečný. Měl by se týkat maximálně dvou procent dětí ročníku, jak radí v publikaci Spravedlivý start. Její závěry na konferenci o předškolním vzdělávání prezentoval David Greger. Ministerstvo školství informovalo, že ve školním roce 2015/2016 mělo odklad 19,5 procenta dětí.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Odklad nástupu na ZŠ by měl být zcela výjimečný, doporučují odborníci

Počty odkladů v posledních letech mírně klesají. Ještě ve školním roce 2005/2006 nastupovala do první třídy v sedmi letech čtvrtina dětí.

Škola má být připravena na dítě, nikoli dítě na školu.

Další snižování četnosti odkladů je součástí vládní strategie rozvoje vzdělávání.

V některých zemích není odklad možný

Odborníci by rádi odklad viděli jako naprosto výjimečné opatření. Za zásadní považují změnu přístupu ZŠ. Škola by měla být připravena na dítě, nikoli dítě na školu jako dosud.

Greger upozornil, že ve Francii a v některých dalších evropských zemích odklad není povolen. V ČR je rozšíření odkladů vysoké i v porovnání se zeměmi, kde tato možnost existuje. Například na Slovensku mělo ve školním roce 2013/14 odklad asi osm procent dětí.

Jasné zdravotní důvody

Možnost odkladu by měla být vyhrazena jen pro minimální počty výrazných případů s jasnou zdravotní nebo psychologickou indikací, uvedli odborníci.

„Odhadujeme, že by podíl odkladů školní docházky neměl překročit dvě procenta populačního ročníku,“ napsali v závěru publikace.

Hlavním impulsem pro uvažování o odkladu bylo podle 38 procent rodičů vlastní rozhodnutí.

K tomu je ale podle nich třeba změnit přístup škol. Ty by měly přijmout zodpovědnost za to, že díky podpoře umožní úspěch ve vzdělávání každému dítěti včetně těch, která mají problémy s řečí nebo pozorností.

V hlavních rolích věk a pozornost

Hlavním impulsem pro uvažování o odkladu bylo podle 38 procent rodičů vlastní rozhodnutí. V součtu však převažují doporučení z různých institucí. Získávají je v mateřské škole, pedagogicko-psychologické poradně, při zápisu na základní škole nebo u lékaře.

Nejvýznamnější roli hraje věk. Odklad zvažuje 43 procent rodičů dětí narozených v srpnu a 29 procent rodičů červencových dětí. Jako nejdůležitější důvod uvádějí nedostatečnou pozornost. Velký význam přikládají rodiče také tomu, že s odkladem má jejich potomek větší šanci na to, být ve třídě úspěšný.

Ředitelky školek s odklady souhlasí

Ředitelky 383 mateřských škol, které autoři výzkumu loni oslovili, v drtivé většině s povolením odkladů souhlasí. S tím, že jsou odklady u všech dětí odůvodněné, souhlasí 56 procent ředitelek.

Při žádosti o odklad musejí rodiče předložit doporučení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo psychologa.

Omezení četnosti odkladů si ministerstvo slibuje od zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání, které nastane v září 2017.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků