Hlavní obsah
V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli vedru a suchu zřejmě nakonec uhynulo až sto tun ryb. Foto: Milan Vojtek, Právo

Odborníci si lámou hlavu, jak lépe bránit úhynům ryb v rybnících

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně začali pracovat na projektu, jehož cílem je umět lépe předpovídat úbytek kyslíku v rybnících. Díky tomu by šlo bránit masivním úhynům ryb, jako se to letos stalo například v rybnících Nesyt, Vlkavském či Kurdějovském, řekl vedoucí projektu Radovan Kopp. Vědci budou též zkoumat, jaké další faktory kromě klimatu mohou mít na úhyn vliv.

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli vedru a suchu zřejmě nakonec uhynulo až sto tun ryb. Foto: Milan Vojtek, Právo
Odborníci si lámou hlavu, jak lépe bránit úhynům ryb v rybnících

Kvůli proměnám klimatu rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou podle vědců čím dál častější. Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit je většinou vyvolán příchodem atmosférické fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla.

„Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství při Mendelově univerzitě.

Roli však hrají i další faktory, protože se stává, že ryby hynou v jednom rybníku a v sousedním, se zdánlivě stejnými podmínkami, nikoliv.

„Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit, jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje, nebo nikoli,“ pokračoval odborník, který vede tým zhruba 20 vědců.

Voda z čističek

Podle Koppa se problém u některých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jen voda z čistíren odpadních vod, která je bohatá na živiny.

S tím souvisí větší výskyt sinic, které jsou primárními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. Když přestanou na čas kyslík vyrábět, v rybničním ekosystému nastane kolaps.

„Budeme sledovat výskyt sinic, organické hmoty v usazeninách i množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ vysvětlil odborník.

Za několik let by tak měla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné varovat před možným úhynem ryb v určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.

Rybníkáři patrně úhynům podle Koppa vždy nezabrání, ale budou je moci díky předpovědi minimalizovat. Uvedl také, že zvyšující se průměrná teplota donutí chovatele zcela opustit vysazování lososovitých a síhovitých ryb, kapry teploty ohrozit nemají.

Novinky letos v létě také informovaly, že právě síhové, ryby milující čistou vodu, zcela vymizeli například z přehradní nádrže Lipno. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků