Nobelovu cenu za chemii získali vědci z Německa a USA za vývoj nového způsobu tvorby molekul

Použití organokatalýzy zahrnuje výzkum nových léčiv a pomohlo také učinit chemii „zelenější”, uvedl stockholmský Karolínský institut s tím, že vývoj probíhal poměrně rychle.

„Organickou katalýzu lze použít k pohánění četných chemických reakcí,” uvedla švédská akademie věd v prohlášení. „Za použití těchto reakcí nyní mohou výzkumníci mnohem efektivněji konstruovat cokoli od nových farmak po molekuly, které mohou zachytávat světlo ve fotovoltaických článcích,” vysvětlila s tím, že tyto katalýzy jsou přívětivé vůči životnímu prostředí i levné.

List ve své práci uvažoval, zda je k získání katalyzátoru opravdu zapotřebí celý enzym. Testoval, zda aminokyselina zvaná prolin může katalyzovat chemickou reakci. A fungovalo to prý skvěle.

MacMillan pracoval s kovovými katalyzátory, které byly snadno ničeny vlhkostí. Zajímalo ho, zda by dokázal vyvinout odolnější typ katalyzátoru pomocí jednoduchých organických molekul. Jedna z nich se osvědčila při asymetrické katalýze.

Němec List, který působí v Institutu Maxe Plancka, a skotský rodák McMillan z americké Princetonské univerzity tak zkrátka podle Nobelova výboru nezávisle na sobě vyvinuli nový způsob katalýzy. „Už to významně prospělo lidstvu,” konstatovala členka výboru Pernilla Wittungová-Stafshedeová.

List v telefonickém rozhovoru s členy Nobelova výboru a novináři ve švédské akademii věd pronesl, že ocenění pro něj bylo „obrovským překvapením”. „Myslel jsem, že si ze mě někdo střílí,” přiznal. Zpráva ho zastihla v Amsterdamu na dovolené s rodinou. „Absolutně jsem to nečekal,” řekl německý chemik.

Zároveň potvrdil, že původně vůbec netušil, že MacMillan pracuje na stejném tématu jako on. Také měl pocit, že jeho nápad je jen hloupost - než se ukázalo, že skutečně funguje. „Cítil jsem, že by to mohlo být něco velkého,” dodal.

Katalyzátory jsou látky, které umožňují, urychlují nebo řídí chemické reakce, aniž by se staly součástí konečného produktu. Dlouho se vědci domnívali, že existují v zásadě jen dva druhy katalyzátorů: kovy a enzymy. Dvojice letošních laureátů Nobelovy ceny za chemii v roce 2000 vyvinula třetí druh katalýzy, takzvanou asymetrickou organokatalýzu, která je založena na malých organických molekulách, uvedl Nobelův výbor. Jeho předseda Johan Aqvist poznamenal, že koncept je „tak jednoduchý, jak je geniální” a mnoho lidí se prý ptalo, proč se na něj nepřišlo už dříve.

Organické katalyzátory mají stabilní konstrukci z atomů uhlíku, na které se mohou vázat další aktivní chemické skupiny. Ty obsahují často obvyklé prvky jako kyslík, dusík, síra nebo fosfor, což znamená, že tyto katalyzátory jsou ekologické a jejich výroba levná.

Loni byly oceněny biochemičky Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová za vývoj tzv. molekulárních nůžek, s jejichž pomocí mohou výzkumníci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů.

V roce 1959 dostal cenu Jaroslav Heyrovský a stal se tak prvním českým nositelem Nobelovy ceny. Ocenění získal právě v oboru chemie, konkrétně za objev polarografie.

Nyní v pondělí byla ohlášena letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Udělena byla americkému fyziologovi Davidu Juliusovi a libanonsko-americkému molekulárnímu biologovi Ardemu Patapoutianovi za objevy receptorů pro teplotu a hmat.

Vyhlašování Nobelových cen pokračovalo v úterý udělením ocenění v oblasti fyziky. Dočkali se ho americký meteorolog a klimatolog Syukuro Manabe, německý oceánograf Klaus Hasselmann a italský teoretický fyzik Giorgio Parisi za objevy klimatických a komplexních fyzikálních systémů.

Ocenění, které je dotované deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun), bude ve čtvrtek oznámeno ještě za literaturu, v pátek za mír a na závěr příští pondělí také za ekonomii.

Ceny se slavnostně předávají až 10. prosince, na výročí úmrtí jejich zakladatele a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.