Článek
„Nejvíc mě překvapilo, že proti všem dosavadním tradicím byla nakonec přece jen udělena do Československa. Byli tu už rozhodně jiní, kteří si ji zasloužili, kteří udělali víc než já,“ řekl tehdy skromně Heyrovský.
Ocenění převzal z rukou švédského krále Gustava VI. Adolfa v prosinci téhož roku.
Nobelovu cenu za chemii má vývoj lithium-iontových baterií. Nejstaršímu laureátovi v historii je 97 let
Za objev, který měl velký vliv na vývoj elektroanalytické chemie ve 20. století, získal Heyrovský rovněž řadu čestných doktorátů světových univerzit či členství v akademiích věd, přijali jej i do prestižní Londýnské královské společnosti.
Jaroslav Heyrovský, univerzitní profesor a ředitel fyzikálně chemického ústavu Karlovy univerzity a ústavu polarografického
V roce 1950 se stal ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu (dnešní Ústav fyzikální chemie Akademie věd ČR), který řídil až do svých 73 let. Zemřel o čtyři roky později v březnu 1967.
Celkem šest českých rodáků
Druhým a zatím posledním Čechem, který obdržel Nobelovu cenu, a to konkrétně za literaturu, byl básník Jaroslav Seifert. To je všeobecně známo.
Jenže laureátů těchto prestižních cen, kteří se narodili v českých zemích, je více. Roku 1905 dostala jako vůbec první žena Nobelovu cenu za mír Bertha von Suttnerová, narozená v Praze. Dalšími pražskými rodáky byli američtí biochemici, manželé Carl Ferdinand Cori a Gerty Coriová, kteří v roce 1947 získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. A roku 2007 obdržel cenu za fyziku německý vědec Peter Grünberg, který přišel na svět v Plzni.
