Hlavní obsah
Sedm tisíc let stará kresba na kameni Mozek v Kateřinské jeskyni Foto: Petr Zajíček, Sprava jeskyni Čr

Černé čáry na velkém kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho podobě Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v Česku. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, což je největší přírodní zpřístupněný podzemní sál u nás. Mozek byl zřejmě umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, před 7000 lety, informují archeologové z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci.

Sedm tisíc let stará kresba na kameni Mozek v Kateřinské jeskyni Foto: Petr Zajíček, Sprava jeskyni Čr
Nejstarší kresbě v ČR je 7000 let

Zhruba před rokem přišli vědci se zprávou, že je v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu jeskynní kresba stará více než šest tisíc let. Do té doby žádné starší kresby nebyly na území republiky popsány.

Nyní se přišlo s dalším unikátním objevem – kresbou, která je podle olomouckých odborníků, kteří se na nálezu kresby podíleli, ještě o 800 let starší. Novinkám ji zaslali.

Náhodný objev

„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ vysvětlil archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty UP.

Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více nejrůznějších kresbiček, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy tam zanechávali své podpisy turisté.

Fotografie kamene přezdívaného Mozek, kterou pořídil ve 20. letech minulého století archeolog Karel Absolon. Na snímku ale čáry vidět nejsou.

Foto: Karel Absolon/Univerzita Palackého

„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. I proto jsme si s Petrem Zajíčkem ze Správy jeskyní ČR řekli, že týmem Iva Světlíka z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR necháme prozkoumat několik dalších obrazců. Využil archeologům dobře známou radiouhlíkovou metodu C14. Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ popsal Golec.

Místo duchovních obřadů

Pravěcí lovci měli vyvinutou představivost už v době kamenné. I když je současné generaci smysl kresby nejasný, podle archeologů jde pravděpodobně o místo, kde probíhaly duchovní obřady.

Jako domov jim a jejich domestikovaným zvířatům sloužila podle Golece přední část Kateřinské jeskyně. Do podzemí, tedy do mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci sálu.

„Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o sto metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ dodal vědec z UP.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků