Hlavní obsah

Nefritový králík po odvrácené straně Měsíce urazil skoro 320 metrů

Čínský lunární rover Nefritový králík 2 (Jü-tchu 2) už na odvrácené straně Měsíce zdolal 318,62 metru, aby mohl provádět různá vědecká zkoumání tamního neprobádaného území. Informaci přinesla agentura Reuters s tím, že vozítko i samotná sonda Čchang-e 4, která jej tam v lednu dopravila, pokračovaly v rámci 11. lunárního dne v práci, načež se v pondělí opět přepnuly do režimu spánku.

Nefritový králík po odvrácené straně Měsíce urazil skoro 320 metrů

Na Měsíci tento týden začala takzvaná lunární noc. Během měsíční noci se sonda přepíná do režimu spánku kvůli nedostatku sluneční energie. Den na Měsíci odpovídá 14 dnům na Zemi, stejně jako tamní noc.

Vozítko Nefritový králík 2 se nyní podle Čínské národní vesmírné agentury vyskytuje zhruba 218 metrů severozápadně od přistávacího modulu sondy Čchang-e 4.

Během jedenáctého měsíčního dne fungovaly přístroje na modulu i roveru podle Číňanů dobře. Sonda tak mohla posílat na Zemi další poznatky k analýze. Spojení sondy s naší planetou zajišťuje speciální družice, která Měsíc obíhá.

Vědci aktuálně plánují další průzkumnou trasu pro Nefritového králíka.

Objasnit nejen původ měsíčních kráterů

Sonda Čchang-e 4 přistála letos 3. ledna ve Von Kármánově kráteru na odvrácené straně zemského souputníka. Tento menší kráter o průměru 180 kilometrů leží v rozsáhlé proláklině široké 2300 kilometrů, která se nachází u jižního pólu.

Přístroj byl po přistání obklopen velmi nerovným povrchem s množstvím kráterů a dalších větších či menších děr. To pro následný pohyb roveru představovalo velkou výzvu. Než mohl „Králík“ na Měsíci oficiálně podstoupit jakýkoli vědecký průzkum, nejprve musel pořídit záběry přistávacího modulu a jeho okolí, aby si vůbec mohl najít cestu před sondu, ke které byl po vypuštění zády.

Výhodou podle Číny je, že tato mise dokáže na rozdíl od předchozí Čchang-e 3 pracovat celých 24 hodin denně, nikoli jen 14. Samozřejmě pouze během měsíčního dne.

Sonda může pomoci objasnit původ měsíčních kráterů. Nefritový králík 2 získal vzorky z oblasti zvané Aitkenova pánev, které naznačují, že dopad tělesa, který pánev vytvaroval, byl tak silný, že prorazil lunární kůru a pronikl až do pláště. Pánev má být stará 3,9 miliardy let, rozkládá se přes téměř čtvrtinu Měsíce, je tak jedním z největších kráterů ve Sluneční soustavě.

Data zasílaná sondou na Zemi mohou vědcům pomoci zjistit i chemické a mineralogické složení lunárního pláště, rovněž vznik a evoluci naší přirozené družice.

Odvrácená strana není ze Země vidět vlivem vázané rotace, povrch tam brázdí více kráterů než přivrácenou stranu. Má ale méně „moří” – temných planin, které vznikly dávnou vulkanickou činností.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků