Hlavní obsah
3D model a virtuální rekonstrukce ucha moderního člověka (vlevo) a neandertálce Foto: Profimedia.cz

Neandertálci mohli mluvit podobně jako dnešní lidé. Ukázala to analýza jejich uší

Neandertálci mohli umět mluvit prakticky stejně jako dnešní člověk rozumný (Homo sapiens sapiens). Počítačová tomografie ušních kostí nalezených fosilních pozůstatků vyhynulého druhu totiž naznačuje, že měl člověk neandertálský komunikační dovednosti - schopnost slyšet a zřejmě i artikulovat slova - značně podobné současným lidem.

3D model a virtuální rekonstrukce ucha moderního člověka (vlevo) a neandertálce Foto: Profimedia.cz
Neandertálci mohli mluvit podobně jako dnešní lidé. Ukázala to analýza jejich uší

Mezinárodní vědecký tým vedený odbornicí na antropologii a lidskou evoluci Mercedes Conde-Valverdeovou z Alcalské univerzity ve Španělsku použil počítačovou tomografii k naskenování sluchového aparátu pěti exemplářů neandertálce.

Experti poté vytvořili 3D model vnějšího a středního ucha a podle něj stanovili, jaké frekvence zvuku slyšel. Ty pak byly porovnány se sluchovou strukturou lidí a jiných, nyní vyhynulých druhů hominidů. Data z těchto modelů byla posléze vložena do softwarového programu, který byl založen na mnohaletém bádání.

Po CT skenech se tedy pomocí softwaru určilo, co mohli neandertálci ve srovnání s námi slyšet. A zjistilo se, že jejich sluch byl dobře uzpůsoben k vnímání frekvencí mezi 4 a 5 kHz, dalo by se tedy říci v „konverzačním pásmu”.

Sluch moderního člověka dokáže zachytit zvuky s kmitočty mezi 20 Hz až 20 kHz, přičemž horní limit se s věkem snižuje. Lidský hlas se pak při řeči pohybuje kolem 120 Hz u mužů a 240 Hz u žen, ovšem pro srozumitelnost řeči jsou podstatné zejména zvuky generované v pásmu mezi 1 kHz až 5 kHz, jedná se například o sykavky nebo formanty, tedy zesílené frekvence složených tónů vznikajících rezonancí v ústní dutině, které člověk vnímá jako samohlásky.

Konverzace neandertálců? Prostě jen cizí jazyk

Vědci tím pádem říkají, že pokud se neandertálci vyvinuli tak, že byli schopni zaměřovat se na tyto frekvence, je velmi pravděpodobné, že byli také schopni produkovat zvuky v tomto rozsahu pro komunikaci.

Uměli zřejmě vyslovovat i souhlásky, jelikož jejich sluchové spektrum se specializovalo i na jejich vyšší frekvence. Právě souhlásky přitom člověka odlišují od zvířat, jejichž „povídání” stojí takřka výhradně na samohláskách.

„Výsledky jasně ukazují, že neandertálci byli schopni vnímat a produkovat lidskou řeč,” nebojí se podle serveru The Daily Mail poznamenat další autor studie Rolf Quam z americké Univerzity Binghamton. Podle něj neandertálská řeč měla zahrnovat dokonce zvýšené používání souhlásek.

„Kdybychom slyšeli mluvit dva neandertálce, aniž bychom je viděli, mysleli bychom si, že slyšíme cizince, kteří jen mluví nám zcela neznámým jazykem,“ konstatovala zmíněná španělská vědkyně a hlavní autorka studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature Ecology and Evolution.

Schopnost se učit. A křížit se s lidmi

Již dříve navíc různí paleontologové zjistili, že neandertálci vyráběli nástroje. To je důkaz, že byli schopni se učit - a i tím naplňovali jednu z podmínek zrodu jazyka, tj. mluvené artikulované řeči. Další podmínkou je fyzické uzpůsobení sluchového aparátu, které nová studie prokázala.

Člověk (neandertálský) žijící před více než 40 tisíci lety tak podle autorů nynější studie mluvil technicky téměř stejně jako my. Zhruba před 40 tisíci roky neandertálci vyhynuli.

Než však byli „vyhlazeni”, došlo mezi lidmi a neandertálci ke křížení a zbytky jejich DNA nacházíme v populaci dodnes. A teď poprvé máme vysvětlení, že tyto „mezidruhové schůzky” pravděpodobně umožňovala schopnost vzájemné konverzace.

Pokud bychom se uměli v čase přesunout desítky tisíc let do minulosti a potkali bychom neandertálce, mohli bychom mu např. vyprávět i o největších lidských vynálezech. Sice by samozřejmě neměl ani ponětí, o čem hovoříme, avšak nepochybně by nás dokonale slyšel a zachytil též neznělé „t“, „k“ či „s“, jaké se objevuje v mnoha moderních jazycích, dodává list The New York Times.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků