Článek
Těžko se stíhá, protože je v něm nadbytečná látka, kterou děti v životě nevyužijí nebo rychle zapomenou. Paní Markéta ze Zlína po uzavření škol zůstala se třemi dětmi v domácnosti a chopila se dohledu nad plněním úkolů zaslaných školou. Se svým nejstarším synem, čtvrťákem, se s látkou mořila od rána do pozdního odpoledne.
„Časem mi došlo, že chyba na mé straně není v tom, že neznám pedagogické metody nebo že neumím bezpečně určovat slovní druhy, časovat, skloňovat a já nevím co ještě. Ale že jsem si myslela, že cílem je, aby to kluk opravdu uměl. Místo toho mu nasázeli trojky,“ popsala Právu.
Poprvé jsem zažil od učitelů jasně formulovaný problém, že učí blbosti, které nemohou zvládnout
Pak se to podle ní zklidnilo, učitelka slíbila, že nebude známkovat, a hodně ubrala z požadavků. I ministerstvo školství apelovalo na kantory, ať se nesnaží probrat veškerou látku, kterou si předsevzali ve školních vzdělávacích programech, ale spíš se věnují procvičování. Vyhláškou pak přebilo školní řády tak, aby se nemuselo známkovat třeba podle toho, jak úspěšně žáci počítali příklady.
Učitelé zvolnili i kvůli reakcím rodičů, kteří si s ohledem na své životní zkušenosti stěžovali, že se nelze naučit všechno. Zejména na 2. stupni ZŠ těžko drželi krok.
Ředitel pražské školy má covid-19, ruší se výuka na druhém stupni
„Někteří se divili, co to je za úkoly, ale to byli spíš ti vzdělanější, kteří se třeba celý život věnují práci s textem, ale spoustu učiva češtiny nikdy nepoužili. Ale normální rodič má pocit, že škola sice učí nesmysly, ale že on to tak měl taky a je to asi správně. Těžko může vyhodnotit, že by se s tím mělo něco systémově dělat,“ řekl Právu Tomáš Feřtek z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.
Příliš velké množství učiva podle něho vnímají i kantoři. „Poprvé jsem zažil od učitelů jasně formulovaný problém, kdy říkali: ‚Toto nemá smysl, učíme blbosti, které ani nemůžeme zvládnout,‘ “ uvedl Feřtek.
Místo škrtů přidali
Podle Feřteka bylo vždy třeba deset procent konzervativních učitelů, pro které jsou současné učební požadavky základem vzdělanosti, a s nimi nic nepohne. Zhruba stejně je však těch, kteří by rádi ubrali, a jejich řady se nyní zřejmě rozšíří.
Mezi ně patří i šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý. „Současná situace určitě vytvoří tlak na ořezání rámcových vzdělávacích programů. Podporoval jsem to už před krizí,“ řekl Právu Černý, ředitel Masarykovy ZŠ v Praze-Klánovicích a učitel matematiky.
Rodiče i třídní řeší rébus, kde předat vysvědčení
Ministerstvo školství o revizi rámcových vzdělávacích programů usiluje delší dobu a zkušenosti z dálkové výuky by mu mohly hrát do karet. „Krize ukázala, že rámcové vzdělávací programy jsou předimenzované,“ řekl Právu šéf resortu Robert Plaga (ANO), který by rád, aby se programy „provzdušnily“.
Jenže při dřívějších pokusech o změny vzdělávacích plánů experti jednotlivých oborů po dlouhém rokování naopak vždycky nějakou látku přidali.