Na veřejných školách berou kantoři o tisíce korun víc než v soukromých

Ve veřejných školách totiž platy už dvakrát za sebou skokově rostly, ale peníze do neveřejné sféry posílá ministerstvo školství podle speciálního zákona a jiného propočtu. Platy se tam sice také částečně odvíjejí od platů ve veřejné sféře, ale ne přímo, a navíc s ročním zpožděním.

V soukromých mateřských, základních a středních školách loni působilo 10 689 učitelů a v těch církevních 2247.

Dohromady bylo evidováno 155 076 kantorů, kteří pečovali o celkem 1 708 658 žáků, z nichž 77 368 navštěvovalo soukromé a 17 122 církevní školy. Přestože se nůžky mezi oběma sférami rozevírají, soukromé školy si na konkurenční nevýhodu při verbování kantorů nestěžují.

„Sehnat učitele bude za několik málo let obecně problém, nejen pro soukromý, ale i pro veřejný sektor, pokud nedojde k radikální změně v přípravě pedagogických pracovníků a odměňování, které se v poslední době začíná částečně narovnávat v porovnání s ostatními segmenty ekonomiky,“ sdělil Právu Vladimír Kolder, ředitel Středního odborného učiliště DAKOL v Petrovicích u Karviné.

Ten předsedá Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska zaštiťujícímu 270 školských zařízení.

Podle něj totiž mají neveřejné školy výhodu v tom, že se nemusí řídit striktně tabulkovými platy, ale mohou odměňovat nad rámec odsloužené praxe a dosaženého vzdělání. A tudíž mohou snáze zlákat do svých služeb mladé, nadějné a nadšené pedagogy.

„V mnoha případech dochází k tomu, že výborný mladý třicetiletý pedagog má mnohem vyšší mzdu než sice starší, z pohledu praxe i mnohem zkušenější třeba 55letý pedagog, který však svou práci odvádí lajdácky a nedobře. To může být i jedna z motivací pro mladé pedagogy, že se nemusí prokousávat k vyšším mzdám dvacetiletou a vyšší praxí,“ přiblížil Kolder.

Kromě toho si podle něj neveřejné školy více potrpí na přátelské klima ve škole, takže atmosféra na pracovišti je soudržnější a přátelštější, než je tomu jinde.

„Máme určitý předstih před veřejnými školami především v přístupu k žákům, kdy na mnoha školách panuje velmi dobrá interakce na lince učitel–žák a také mezi školou a rodičovskou veřejností. Vzdělávací a doprovodné služby jsou poskytovány s větším entuziasmem a zaujetím pro věc a také s výrazně vyšším individuálním přístupem k žákům, než je tomu většinově u škol veřejných,“ pochlubil se Kolder.

Soukromé školy totiž musí o svou pověst dbát pečlivěji než školy z jiných sektorů. A přitom nejde jen o peníze. Některé soukromé školy třeba nevybírají žádné školné.

Průzkum mezi členy sdružení ukázal, že šest procent škol, zejména speciálních, funguje na bázi neziskových organizací a školné nepřijímají.

U necelé pětiny se školné pohybuje do pěti tisíc ročně, třetina vybírá do 15 tisíc za školní rok. Další zhruba pětina má školné do 25 tisíc a 18 procent do 50 tisíc ročně. A školné přesahující 100 tisíc je ojedinělé.

Může se vám hodit na Firmy.cz: