Hlavní obsah

Moderní lidé začali vytlačovat neandertálce dříve, než se předpokládalo

– Sofie

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 46 tisíc let podle vědců ukazuje, že druh Homo sapiens se dostal do Evropy v dřívější době, než jsme si mysleli. Podle stanice BBC jde o zhruba 2000 let starší důkazy jeho příchodu, než jaké byly dosud nalezeny v Itálii a Británii. Kontinent byl předtím řídce osídlen skupinami neandertálců, kteří tak zřejmě začali být vytlačováni moderními lidmi o něco dříve.

Foto: Profimedia.cz

Lidské pravěké artefakty z bulharské jeskyně, které jsou staré asi 47 tisíc let.

Článek

Podle výzkumníků DNA testy na pěti kosterních ostatcích nalezených v bulharské  jeskyni Bačo Kiro prokázaly, že patřily anatomicky modernímu člověku Homo sapiens, napsala agentura Reuters.

Artefakty v jeskyni jsou staré dokonce 47 000 let

Důkaz vyřešil polemiku ohledně toho, kdo byl autorem velké spousty předmětů nalezených na tomto místě, včetně kamenných či kostěných nástrojů a přívěsků ze zubů medvědů jeskynních - byli to tedy moderní lidé, nikoli neandertálci.

Zhruba 45 tisíc let starý zub druhu Homo sapiens.

Nález tak až o tisíce let posunuje předpokládaný příchod Homo sapiens (člověk rozumný) do Evropy. Tedy milník v dějinách druhu, který vzešel z Afriky před zhruba 300 tisíci lety a později se jako Homo sapiens sapiens (člověk moudrý) rozšířil po celém světě.

Podle mého názoru neandertálci zmizeli z Evropy v důsledku soutěžení s naším druhem.
Jean-Jacques Hublin, paleoantropolog

„Lidské ostatky z bulharské jeskyně jsou staré 43 až 46 tisíc let, přičemž nalezené artefakty byly vyrobeny již před 47 tisíci lety,” prozradil paleoantropolog Jean-Jacques Hublin z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Vědec Hublin s kostí z bulharské jeskyně

Stáří ostatků vědci určili pomocí speciálních technik, určené období okolo 45 tisíc let nazpět je tak řadí do tzv. počáteční fáze mladého paleolitu. Paleolit je označení pro starší dobu kamennou.

Od Moravy po Mongolsko

„Vypadá to, že se jedná o nejstarší vlnu stěhování moderních lidí do středních šířek Eurasie,” dodal Hublin s tím, že existují důkazy o přítomnosti Homo sapiens už relativně brzy poté v podobných zeměpisných oblastech od Moravy po Mongolsko.

Neandertálci, kteří byli robustnější tělesné stavby než Homo sapiens, obývali Evropu stovky tisíc let. Podle Hublina nález naznačuje, že oba druhy žily vedle sebe po dobu asi 8000 let, než neandertálci vymřeli.

DNA může rozklíčovat délku života vyhynulých druhů. Neandertálci žili 38 let, tvrdí vědci

Věda a školy

Co přivodilo jejich zkázu, je stále předmětem sporů. Podle jedné z verzí je po několika tisíciletích soužití, které zahrnovalo vzájemné křížení, vyhladili právě naši lidští předchůdci.

„Podle mého názoru neandertálci zmizeli z Evropy v důsledku soutěžení s naším druhem. To se ale nestalo ze dne na den,” poznamenal Hublin, který je hlavním autorem vědeckého článku v odborném časopise Nature.

Detektivka stará 40 tisíc let. Neandertálci vs. tropické choroby

Věda a školy

Ze dne na den tedy samozřejmě nikoli, avšak z evolučního hlediska lze skutečně říci, že neandertálci vymizeli až nečekaně krátce poté, co přišel na scénu Homo sapiens.

Místy i „přátelské interakce”

Pozůstatky zvířat v bulharské jeskyni ukázaly, že její obyvatelé lovili a porcovali medvědy, zubry, jeleny obrovské, koně, hyeny či lvy. Mezi nalezenými předměty jsou křesadla, brože, korálky z mamutích klů či přívěsky z medvědích zubů.

Foto: Profimedia.cz

Jeskyně Bačo Kiro v Bulharsku

Tyto přívěsky se přitom podivuhodně podobají těm, které později vyráběli neandertálci v západní Evropě. Podle odborníků by to mohlo znamenat, že nejbližší evoluční příbuzní moderního člověka přebírali některé prvky jeho kultury.

„Důkazy DNA nyní svědčí o tom, že neandertálci a Homo sapiens se vzájemně ovlivňovali, když začali přicházet do kontaktu. Někde mohla být vzájemná interakce až přátelská, dá-li se to tak říct,” vysvětlila spoluautorka studie Shara Baileyová z Newyorské univerzity.

Dodala, že jsme nositeli jejich DNA a oni sami byli zase ovlivňováni naší kulturní invazí.

Foto: Profimedia.cz

Jeskyně Bačo Kiro v Bulharsku

BBC zmiňuje i reakci výzkumníka Chrise Stringera z Přírodopisného muzea v Londýně, který do této nejnovější studie nebyl zapojen.

„Podle mého názoru je to skutečně nejstarší a zároveň nejsilnější publikovaný důkaz o přítomnosti Homo sapiens v paleolitické Evropě, několik tisíciletí před vyhynutím neandertálců,” podpořil onu studii.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám