Hlavní obsah
Za migrénu může podle vědců gen zodpovědný za vnímání chladu. Foto: Profimedia.cz

Migréna – bolest hlavy, která přišla s chladem

Předci, kteří si to namířili z rozpálené Afriky do chladnějších oblastí, přinesli s sebou nesnesitelné, chronické bolesti hlavy pro další generace. Tvrdí to vědci, kteří vystopovali genetický původ migrény.

Za migrénu může podle vědců gen zodpovědný za vnímání chladu. Foto: Profimedia.cz
Migréna – bolest hlavy, která přišla s chladem

Stres, úbytek hormonů nebo určitá strava – spouštěče migrény bývají různé a věda je ještě dosud zcela neobjasnila.

Studie mezinárodního týmu z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku se postarala o posun: podle ní úporné bolesti hlavy souvisejí s genem zodpovědným za přizpůsobení se chladnějšímu klimatu, a tudíž i se změnami v genetické výbavě.

V Nigérii úplně jinak než ve Finsku

„Jinak řečeno: když naši předci opustili v uplynulých padesáti tisících letech v několika vlnách horký africký kontinent a usadili se v chladnějším severnějším prostředí, pomohl jim gen TRPM8 zvyknout si na nižší teploty. Současně má tento gen jako vedlejší účinek spouštění migrén,“ vysvětluje genetička Aida Andersová z University College London, jež se na studii podílela.

Vědci se zaměřili na gen TRPM8, zjednodušeně řečeno ovladač receptorů pro vnímání chladu, přesněji řečeno na mutaci umožňující novým obyvatelům nejstaršího kontinentu a jejich potomkům vypořádat se s chladnějším klimatem v Evropě. Odhalili, že „chladnomilná“ varianta se vyskytuje jen u pěti procent lidí nigerijského původu, zatímco u Finů tento podíl činí 88 procent.

„V Evropě se objevuje migréna mnohem víc než v Asii, a především než v Africe,“ podotýká Aida Andersová.

A co rodiny?

Navíc migréna trápí častěji lidi nejen podle zeměpisné šířky, ale také v určitých rodinách. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, se znovu skrývá v dědičné informaci.

Studie týmu Aarna Palotieho z univerzity v Helsinkách a Broadova ústavu v americké Cambridgi potvrzuje, že jisté uskupení genů v genotypu posiluje pravděpodobnost, a dost možná, že dokonce až zaručuje, předávání migrény z rodičů na potomky.

„Vliv některých genových variant nás překvapil,“ napsal Palotie v odborném časopise Neuron k výzkumu, během něhož spolu s kolegy analyzoval 1589 rodin, tedy 8319 jednotlivců.

Dodal, že k úplnému objasnění závislosti vzniku migrén a genů jsou zapotřebí další a podrobnější studie genových sekvencí, což by samozřejmě výrazně napomohlo vývoji možných léků.

Migréna je chronické onemocnění se silnými až těžkými bolesti hlavy
Trvá zpravidla dvě až 72 hodin
Provázet je může ještě nevolnost, citlivost na světlo i zvuk
Podle odhadů expertů postihuje až milión Čechů
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že sužuje až miliardu lidí
V Německu je ve věkové skupině 15 až 49 let nejčastějším neurologickým onemocněním
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků