Migréna – bolest hlavy, která přišla s chladem

Stres, úbytek hormonů nebo určitá strava – spouštěče migrény bývají různé a věda je ještě dosud zcela neobjasnila.

Studie mezinárodního týmu z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku se postarala o posun: podle ní úporné bolesti hlavy souvisejí s genem zodpovědným za přizpůsobení se chladnějšímu klimatu, a tudíž i se změnami v genetické výbavě.

„Jinak řečeno: když naši předci opustili v uplynulých padesáti tisících letech v několika vlnách horký africký kontinent a usadili se v chladnějším severnějším prostředí, pomohl jim gen TRPM8 zvyknout si na nižší teploty. Současně má tento gen jako vedlejší účinek spouštění migrén,“ vysvětluje genetička Aida Andersová z University College London, jež se na studii podílela.

Vědci se zaměřili na gen TRPM8, zjednodušeně řečeno ovladač receptorů pro vnímání chladu, přesněji řečeno na mutaci umožňující novým obyvatelům nejstaršího kontinentu a jejich potomkům vypořádat se s chladnějším klimatem v Evropě. Odhalili, že „chladnomilná“ varianta se vyskytuje jen u pěti procent lidí nigerijského původu, zatímco u Finů tento podíl činí 88 procent.

„V Evropě se objevuje migréna mnohem víc než v Asii, a především než v Africe,“ podotýká Aida Andersová.

Navíc migréna trápí častěji lidi nejen podle zeměpisné šířky, ale také v určitých rodinách. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, se znovu skrývá v dědičné informaci.

Studie týmu Aarna Palotieho z univerzity v Helsinkách a Broadova ústavu v americké Cambridgi potvrzuje, že jisté uskupení genů v genotypu posiluje pravděpodobnost, a dost možná, že dokonce až zaručuje, předávání migrény z rodičů na potomky.

„Vliv některých genových variant nás překvapil,“ napsal Palotie v odborném časopise Neuron k výzkumu, během něhož spolu s kolegy analyzoval 1589 rodin, tedy 8319 jednotlivců.

Dodal, že k úplnému objasnění závislosti vzniku migrén a genů jsou zapotřebí další a podrobnější studie genových sekvencí, což by samozřejmě výrazně napomohlo vývoji možných léků.