Článek
Výsledky hodnocení univerzit zveřejnila společnost Times Higher Education na globálním summitu THE Research Excellence: New Europe Summit, který od úterý 24. dubna hostí olomoucká univerzita.
Žebříček zahrnuje 53 institucí, z nejnovějších členských států EU chybí jen Malta. Česká republika má nejpočetnější zastoupení, celkem 13 vysokých škol. Polsko figuruje na 12 příčkách a například Maďarsko má sedm zástupců.
Internacionalizace školy
„Masarykova univerzita potvrdila své významné postavení nejen v českém, ale i evropském prostoru. Současně pohled na parametry, které ovlivňují postavení v žebříčcích, ukazuje, že univerzita zvolila správnou strategii svého rozvoje, zaměřenou na internacionalizaci a kvalitu ve vzdělávání a výzkumu,“ okomentoval výsledky rektor MU Mikuláš Bek.
Masarykova univerzita v Brně
„Umístění, tedy viditelnost mezi světovou konkurencí, může být přínosem zejména pro internacionalizaci univerzity. Například zahraniční pracovníci, zvažující pracovní působení na jiné instituci, díky tomu orientačně vědí, jak si která instituce globálně stojí,“ poznamenala ředitelka pro strategii brněnské univerzity Šárka Řehořová.
Analýza slabin i předností
Desáté místo UP považuje její rektor Jaroslav Miller za úspěch. „Na náš výsledek se dá pohlížet ze dvou stran. Na jedné straně můžeme být spokojeni s tím, že jsme v první desítce a řada univerzit je za námi. Na druhé straně máme důvod se stále zlepšovat. Nepochybně nás čeká analýza našich slabin i silných stránek, tomu musíme podřídit naše vnitrouniverzitní strategie,“ uvedl.
Budova Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
K jednoznačným přednostem olomoucké univerzity podle něj patří vědecká činnost.
„Ve vědě jsme šli podle všech ukazatelů raketově nahoru. S tím souvisí i to, že publikujeme v prestižních časopisech a práce jsou často citované,“ doplnil.
| Žebříček THE New Europe 2018 ranking | ||
|---|---|---|
| Pořadí | Název vysoké školy | Země |
| 1. | Univerzita v Tartu | Estonsko |
| 2. | Kyperská technologická univerzita | Kypr |
| 3. | Kyperská univerzita | Kypr |
| 4. | Univerzita Karlova v Praze | Česká republika |
| 5. | Semmelweisova univerzita | Maďarsko |
| 6. | Varšavská univerzita | Polsko |
| 7. | Masarykova univerzita v Brně | Česká republika |
| 8. | Univerzita ve Splitu | Chorvatsko |
| 9. | Univerzita v Mariboru | Slovinsko |
| 10. | Univerzita Palackého v Olomouci | Česká republika |
| Zdroj: Times Higher Education | ||
Z tuzemských VŠ se dále na 20. pozici umístilo pražské České vysoké učení technické (ČVUT) následované Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) Praha.
Ve třetí desítce se nachází i Vysoké učení technické (VUT) z Brna (24. místo) a Ostravská univerzita (30. místo). Mezi 31. až 40. příčkou se umístila Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze.
Proměny středoevropského regionu
Rankingová společnost použila stejnou metodiku jako u celosvětového žebříčku. Soustředila se na hodnocení univerzit v několika oblastech jako kvalita výuky, věda a výzkum, citovanost, mezinárodní prostředí instituce a příjmy plynoucí ze spolupráce s průmyslem.
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci - ilustrační foto
Představení žebříčku i objasnění metodiky jsou důležitými body summitu, který se ve střední Evropě koná poprvé. Středoevropský region totiž prošel v posledních letech zásadní proměnou a má potenciál stát se centrem evropského výzkumu.
„Jedná se o rychle se rozvíjející a velmi ambiciózní region. Je skvělé poznávat současná centra excelence této oblasti (velká výzkumná střediska), zvyšující se úroveň vyššího vzdělávání a sledovat kroky, které musí nyní učinit pro to, aby zvýšila svou reputaci a vliv na globální scéně a mohla se poměřovat s tradičně silnými výzkumnými regiony západní Evropy, Austrálie, východní Asie a Severní Ameriky,“ shrnul vedoucí editor žebříčků univerzit Phil Baty.
