Matematika je rovnocenná češtině a cizímu jazyku, měla by být u maturity povinná, soudí matematička

Senát minulý týden schválil novelu zákona, podle níž má být zachována povinná státní maturita z češtiny a možnost volby druhého předmětu mezi matematikou a cizím jazykem. Souhlasil tak se zrušením plánované povinné maturity ze tří předmětů od příštího roku. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

„Dnes (úterý 16. června) by se to mělo předat předsedovi Poslanecké sněmovny a ten by to měl hned postoupit prezidentovi,“ napsala Novinkám tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Podle Šolcové je rozhodnutí senátorů zklamáním. Maturita by prý měla být povinná ze všech tří předmětů: češtiny, cizího jazyka a matematiky.

Nejde však podle jejích slov jen o rovnocennost jednotlivých částí maturity, ale i o to, že „maturita má pokrývat určité spektrum schopností a dovedností, zahrnující předměty jak spíše znalostní, tak vyžadující logické a kritické myšlení“.

„Maturita je pro studenty krásná příležitost si něco zopakovat. Připomenout si, co jsme zažili a co jsme se naučili. Navíc překonat tu zkoušku je v běhu života důležitý krok a zážitek, který se nezapomíná,“ konstatovala předsedkyně JČMF, podle níž by ale zkoušku měly připravovat místo státu spíše školy s ohledem na své zaměření.

„Nemůžeme přijmout tvrzení některých politiků a jejich poradců, že učitelé matematiku učí špatně. Úspěšnost studentů u maturitní zkoušky není jediné měřítko úrovně výuky a mělo by se interpretovat i v kontextu úspěšnosti v jiných předmětech. Mnohých pedagogů se taková odsuzující paušální vyjádření oprávněně dotýkají,“ doplnila pro Novinky.

Bez povinné maturity z matematiky bude podle ní pokračovat degradace vzdělávání v matematice i jiných předmětech. „Další generace učitelů bude připravena pro výuku matematiky ještě méně. Musíme vzít v úvahu fakt, že na ZŠ a SŠ je učitelů tohoto předmětu nedostatek a povinnost aprobace je zrušena,“ uvedla.

To podle jejího názoru povede k tomu, že matematiku např. na prvním stupni budou učit i učitelé, kteří nebudou pro její výuku zvlášť připraveni a nebudou mít ani maturitu z ní.

„Podaří se jim přenést na děti své nadšení pro předmět?“ táže se. Má obavu, že navzdory očekávání MŠMT úroveň matematických schopností v další generaci poklesne.

„Resort školství uzavřel s JČMF smlouvu zavazující ministerstvo konzultovat veškeré změny ve výuce matematiky a fyziky s odborníky z JČMF, tuto smlouvu však MŠMT nenaplňuje. Změny v maturitě jsou místo toho ovlivněny atmosférou, kterou vytvářejí soukromé vzdělávací instituce nabízející různé kvalifikační testy. Jejich návrhy však nejsou nestranné. Snížení významu maturity a její vypovídající hodnoty je krok, který jim rozšiřuje pole působnosti,“ domnívá se.

Šolcová chápe, že pro některé lidi, kteří mají potíže se soustředěním, může být matematika těžší než cizí jazyk, pro který je podle ní potřeba hlavně paměť. Domnívá se ale, že lidé k úspěchu v životě obvykle potřebují jak cizí jazyk, tak matematiku – používají ji i při práci s moderními technologiemi.

Zájemců o maturitu z matematiky každopádně ubývá, jejich podíl od roku 2012 klesl z 43,9 procenta na letošních 19,9 procenta studentů.

Podle Šolcové se u výsledků maturit v médiích příliš zdůrazňuje, kolik středoškoláků neuspělo. Letos jich zkoušku neudělalo 17,5 procenta, což je o dva procentní body víc než loni. V dřívějších letech se neúspěšnost pohybovala mezi 20 a 23 procenty. Podle předsedkyně odborné společnosti by ale zkouška neměla smysl, kdyby prospěli všichni.

„Když 82,5 procenta uspělo, tak to je přece úžasné,“ řekla. Podle ní je úspěšnost nad 60 procent přiměřená situaci.

Lidé, kteří maturitu nezvládnou, by podle Šolcové měli získat potvrzení o absolvování střední školy bez maturity a měli by mít možnost si ji později do několika let doplnit. Podobný návrh se ve Sněmovně snažili prosadit Piráti, poslanci to ale odmítli.

Zároveň podotkla, že úroveň vzdělanosti klesá, a to i v českém jazyce. Někteří vysokoškolští studenti podle ní nejsou schopni porozumět slovnímu zadání úlohy.