Článek
Satelitní fotografie, které NASA pořídila, zachycují oblast Eagle Islandu, která patří k nejsevernějšímu poloostrovu Antarktidy.
Bez sněhu se ocitlo několik částí pevniny – na ostrově i v jeho okolí. Tam, kde byla bílá sněhová pokrývka, prosvitly hnědé skvrny země. Na snímcích jsou vidět i ledovcová jezera, která vytvořil rozteklý sníh.
Teplé počasí dorazilo 5. února a pokračovalo až do 13. února. Uvedené obrázky byly pořízeny 4. a 13. února.
Antarktida zaznamenala nejteplejší den v historii, naměřili tam přes 18 stupňů
Dne 6. února meteorologické stanice zaznamenaly historicky nejvyšší teplotu pro jižní ledový kontinent – na severní části Antarktického poloostrova bylo 18,3 stupně Celsia. Na nedalekém Seymourově ostrově pak o tři dny později naměřili dokonce 20,75 stupně.
Na Antarktidě naměřili přes 20 stupňů
Mauri Pelto, glaciolog působící na americké Nichols College, poznamenal, že během oteplování došlo k nasycení asi 1,5 čtverečního kilometru sněhu tající vodou.
Podle klimatických modelů zažil Eagle Island největší úbytek ledu 6. února, šlo o tři centimetry. Celkově ledová pokrývka na ostrově od 6. do 11. února roztála o 10,6 cm, což odpovídá asi 20 procentům tamní sezónní akumulace sněhu.
Snímek oblasti ze 4. února
„Ještě jsem navíc neviděl, že by se v Antarktidě tak rychle tvořila ledovcová jezera,“ poznamenal Pelto s tím, že něco takového lze občas pozorovat na Aljašce nebo v Grónsku, ale v Antarktidě to není obvyklé.
Vlny tepla se opakují
Tak rychlé tání je podle NASA způsobeno trvale vysokými teplotami výrazně nad bodem mrazu. Takové trvalé teplo nebylo v Antarktidě typické až do 21. století, v posledních letech je ale běžnější.
Teploty moře v této oblasti byly také vyšší, než je průměr, a to zhruba o dva až tři stupně Celsia. Roli mohly hrát také suché a teplé větry.
Antarktický poloostrov, u kterého se Eagle Island nachází, je sice před teplým počasím chráněn tzv. západními větry, které proudí kolem jižní polokoule a zabraňují tropickému vzduchu, aby překročil hranici Jižního ledového oceánu a dosáhl břehů Antarktidy, jenže teď byly právě západní větry příliš slabé.
Snímek oblasti ze 13. února
„Dvě věci, které mohou posílit tání v oblasti: silnější teplé větry a vyšší teploty," shrnul odborník na atmosférické jevy Rajashree Tri Datta z Goddardova kosmického střediska NASA.
„Samotná konkrétní únorová vlna tání není až tak významná. Podstatné však je, že se tato ‚teplá kouzla' dějí opakovaně a nedlouho po sobě. Předtím se to stalo v lednu, ještě předtím loni v listopadu,“ uzavřel Pelto.
Tání arktického ledu může způsobit ochlazování západní Evropy
Zda se jedná o anomálii, nebo již o celý řetězec událostí, které budou dále pokračovat, se teprve ukáže. Jde sice o jeden malinký ostrov, celé území Antarktického poloostrova však patří k nejrychleji se oteplujícím místům na Zemi.
Portál Space.com k tomu podotýká, že je snadné zapomínat, že Antarktida jako taková by bez ledu a sněhu byla technicky vzato poušť.
