Hlavní obsah
Sochy na Velikonočním ostrově Foto: Profimedia.cz

Kdo postavil sochy na Velikonočním ostrově? Izolovaný národ obestírá tajemství

Zadumané obří sochy shlížející z travnatých strání se staly symbolem Velikonočního ostrova. Kdysi dávno tu žil, vzkvétal a nakonec i upadal jeden tajemný národ. Nový genetický výzkum jen podtrhuje záhady, které ho obklopují. Kdo byli a kde se vzali stavitelé ohromných soch?

Sochy na Velikonočním ostrově Foto: Profimedia.cz
Kdo postavil sochy na Velikonočním ostrově? Izolovaný národ obestírá tajemství

Vědci potvrdili, že analýza DNA pocházející z prastarých kosterních pozůstatků vyloučila předpoklad, že se obyvatelé Velikonočního ostrova ještě před příchodem Evropanů v roce 1722 smísili s Jihoameričany.

Starší genetická studie z roku 2014 naznačovala, že někdy mezi lety 1300 a 1500 se lidé z Velikonočního ostrova – neboli Rapa Nui – smísili s původními obyvateli Jižní Ameriky. Nová studie, která zkoumala pozůstatky tří lidí z Rapa Nui, ale nic takového neukázala. Výsledky výzkumu ještě více podtrhly izolovanost tohoto národa, který žil opravdu na konci světa – 3 700 km západně od Jižní Ameriky a 2 000 km od nejbližšího ostrova. Ostrov dnes náleží k Chile.

Kdo jsou vlastně Rapanujci?

„Naše studie ukázala, že neexistuje žádný jednoduchý scénář migrace a výměny populací mezi Rapa Nui a Amerikou, bez ohledu na to, co se domnívali archeologové, historici, genetici i různí dobrodruzi,“ řekla pro agenturu Reuters archeoložka Cat Jarmanová z Univerzity v Bristolu ve Velké Británii.

Jarmanová dodala, že studie publikovaná v časopise Current Biology potvrzuje rostoucí množství důkazů o tom, že Velikonoční ostrovy obydleli Polynésané, kteří přepluli otevřený oceán.

„Byli jsme velmi překvapeni, že jsme v genetické výbavě obyvatel Velikonočního ostrova neobjevili žádnou příměs původních obyvatel Ameriky, Indiánů,“ poznamenala Jarmanová.

Obyvatelé Rapa Nui vytvořili unikátní kulturu, kterou nejvíce proslavilo asi 900 monumentálních kamenných soch známých jako moai. Velký rozkvět kultura zaznamenala kolem roku 1200, ale už o pár set let později přišel naprostý úpadek.

Vědci nicméně nevyloučili nějaký druh setkávání kultur mezi Velikonočním ostrovem a Jižní Amerikou. „Pokud se ovšem odehrálo, podle nových důkazů nebylo nijak časté a nezanechalo genetické stopy,“ dodala pro Reuters Jarmanová.

Lars Fehren-Schmitz, antropolog z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, řekl, že výskyt batátů – základní potraviny Jihoameričanů – na ostrově v Polynésii naznačuje, že nějaký druh kontaktu musel proběhnout ještě před evropskou kolonizací.

„Je ovšem možné, že setkávání kultur probíhalo jinak, než si dnes myslíme. Máme představu, že se jednalo o setkání s obyvateli Jižní Ameriky, protože ta je nejblíž. Mohli to ale být obyvatelé některých dalších ostrovů v Polynésii,“ uzavřel Fehren-Schmitz.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků