Nad Českem létají Muskovy „hvězdné vláčky”. Natočili jsme je

Soukromá americká společnost SpaceX plánuje ve čtvrtek 23. dubna vynést na oběžnou dráhu další, již sedmou sérii přibližně 60 satelitů pro síť Starlink umožňující globální přístup na internet. Poté jich tedy bude svištět kolem Země cca 420.

Prozatímní plán Muskovy firmy počítá s rozmístěním asi 12 tisíc družic. SpaceX ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě na celkem 42 tisíc satelitů, na což ovšem v současnosti nemá povolení.

Zajímavý pohled na rejdící družice si mohlo užít množství lidí. Noc z pondělí na úterý byla na celém území Česka jasná, přičemž jasné noci máme podle Dagmar Honsové ze společnosti Meteopress „zaručené” nejméně do konce pracovního týdne, a to díky mohutné oblasti vysokého tlaku vzduchu nad Norským mořem.

„Kolem té oblasti vysokého tlaku k nám proudí nejen studený vzduch od severozápadu, ale také suchý vzduch, právě ten je zapotřebí pro dobrou viditelnost. A díky snížené produkci znečišťujících látek je v ovzduší i méně prachových částic a netvoří se prachový zákal, který často snižuje dohlednost pod 10 kilometrů. Pokud se i sníží vlhkost vzduchu pod 30 procent, je v tomto období extrémní viditelnost – například z Beskyd dohlédnete do Tater, ze Šumavy jsou vidět Alpy a ze Sněžky dohlédnete na Jeseník," sdělila Novinkám meteoroložka.

Co se týká zmíněných Starlinků, vědci z nich rozhodně nadšením neplesají. „Už pouhé stovky družic sítě Starlink způsobily svojí viditelností poprask na nebi. Ve finále jich tam má obíhat 12 000. Kromě toho, že je to patrně konec současného pohledu na hvězdnou oblohu, je to závažný problém pro astronomii, tedy pro pozorování vesmíru,” napsal Novinkám Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Čím dál větší množství satelitů bude podle Suchana více zakrývat objekty na obloze. Vždy na chvilku bude objekt (kometa, planetka, hvězda, vzdálená galaxie) zakryt.

„A když už ne sám objekt, v zorném poli astronomové potřebují srovnávací hvězdy, které mohou být v důležitém okamžiku také zakryty. Zakrývání objektů při snímání oblohy bude velkým problémem pro velkoplošné fotografické přehlídky oblohy, kde přibude mnoho stop a tím pádem zakrytých hvězd a dalších objektů,” kritizuje.

V neděli 19. dubna se českému astrofotografovi a fotografickém ambasadorovi ESO Zdeňku Bardonovi podařilo nafotit příklad, jak Starlink zasahuje pozorování a fotografování vesmíru. Bardon fotil kometu ATLAS, která se právě rozpadá. Jak to dopadlo, můžeme vidět na přiloženém snímku. Je na něm vidět kometa (ohraničená červeně) a dráhy družic Starlink, včetně prudkého zjasnění jednoho ze satelitů.

„V neděli večer jsem fotografoval kometu C2019/Y4 (ATLAS). Na místní obloze značně postižené světelným znečištěním a pro zachycení slábnoucí komety je nezbytné použití metody snímání mnoha expozic. Bohužel jsem nepočítal s tím, že trajektorie družic Starlink mi tento záměr značně zkomplikují. Do záběru nevletěl jen jeden ‚vláček', ale hned dva proudy rotujících satelitů, a navíc navzájem se křižujících. Celá řada expozic tím byla znehodnocena,” popsal Bardon.

„Já jsem jen pouhý amatér, ale neumím si představit, jak velké dopady bude mít toto dění na obloze na profesionální pracoviště. Osobně myslím, že katastrofální,” dodal na závěr.