Hlavní obsah
Na pozemku Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu na Liberecku mají speciální celooblohovou kameru, která je schopná zachytit průlet meteorů a bolidů, jak ukazuje její snímek. Foto: Radek Petrášek, ČTK

Frýdlantská škola má nejsevernější bolidovou stanici v Česku

Průlety jasných meteorů označovaných jako bolidy umí zachytit nová kamera, která se od září nachází v areálu Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu na Liberecku. V České republice je tak v současnosti 15 bolidových stanic, frýdlantská je nejsevernější a pokrývá i oblast Polska. Speciální kamera se stala součástí takzvané Evropské bolidové sítě, která čítá 35 stanic.

Na pozemku Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu na Liberecku mají speciální celooblohovou kameru, která je schopná zachytit průlet meteorů a bolidů, jak ukazuje její snímek. Foto: Radek Petrášek, ČTK
Frýdlantská škola má nejsevernější bolidovou stanici v Česku

„Kamera je plně automatická, měří a fotografuje noční oblohu, respektive bolidy,” popsal učitel odborných předmětů Miroslav Kudrna.

Na pozemku školy ji instaloval Astronomický ústav Akademie věd ČR. Spolupráce s ústavem bude podle učitele přínosná i pro studenty, například při výuce fyziky.

„Žáci budou dvakrát do roka jezdit do astronomického ústavu, kde absolvují přednášky. Případně budou jezdit zaměstnanci astronomického ústavu k nám,” uvedl Kudrna.

Pedagog Miroslav Kudrna během údržby zařízení.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Spolupracují podle něj také s Českým hydrometeorologickým ústavem, který má v areálu školy meteorologickou stanici.

Úspěchy českých astronomů

Bolidovou kameru by podle učitele měla ještě letos doplnit spektrální kamera. „Díky ní můžeme určit i fyzikální a chemické vlastnosti konkrétního bolidu,” vysvětlil Kudrna.

Frýdlantské stanici se první bolid podařilo vyfotografovat minulý týden. Za rok se na stanicích Evropské bolidové sítě pořídí přibližně 10 tisíc fotografií a zachytí kolem 50 objektů.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Díky údajům ze stanic umí astronomové určit hmotnost tělesa i dráhu letu bolidu. Z ní pak zjistí například místo ve sluneční soustavě, odkud meteor pochází, a ve výjimečných případech i určí, kdy se bolid vypaří v atmosféře jen zčásti a jeho zbytek dopadne na zem jako meteorit, i místo jeho dopadu.

„Za celou historii se ve světě eviduje 27 případů meteoritů, které se díky tomu podařilo na vypočteném místě skutečně najít. My jsme se podíleli minimálně na polovině nálezů," uvedl Pavel Spurný z astronomického ústavu, který je hlavním koordinátorem bolidové sítě pro sledování meteorů v Evropě a západní Austrálii.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Díky této síti objevili čeští astronomové i tělesa, která by se potenciálně mohla někdy v budoucnu srazit se Zemí. Nalezli je v meteorickém roji Taurid. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků