Hlavní obsah
Kachlová kamna, symbol kamnářského řemesla Foto: Profimedia.cz

Čeští vědci zachraňují řemesla. Hledají staré mistry

Čeští odborníci se rozhodli, že zachrání řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím. Budou mapovat metody a postupy výroby, pátrají i po starých mistrech, kteří se zanikajícím oborům ještě věnují. Prýmkaři, vitrážisté, štukatéři, ale i kamnáři často nemají nikoho, kdo by pokračoval v jejich práci. Hrozí proto, že některá řemesla zaniknou úplně.

Kachlová kamna, symbol kamnářského řemesla Foto: Profimedia.cz
Čeští vědci zachraňují řemesla. Hledají staré mistry

V rámci ojedinělého projektu se vědci zaměřili na řemesla, která byla v minulosti hojně rozšířená. Dnes je ale ovládá jen pár lidí. Jedním z takových oborů je prýmkařství, dřív běžná profese. Jde o výrobu ozdobných střapců, třásní a provazů.

Tomuto řemeslu se už od poloviny 90. let věnuje Jan Répal a podle svých slov je se svou ruční výrobou prakticky jediný u nás.

„Dostal jsem se k této práci náhodou, předtím jsem šil vlajky. Prýmkařství jsem se učil od starého mistra, který to dělal léta,“ řekl pražský živnostník.

I přesto si na nedostatek zakázek nestěžuje, ale zatím nemá nikoho, kdo by po něm jeho práci jednou převzal. „Možná mé děti,“ říká s nadějí v hlase.

Kachlová kamna vymizela v 19. století a kamnářské řemeslo tak pomalu upadalo.
Barbora Půtová, Ústav etnologie

„Řemesla spjatá s lidovou vrstvou jsou celkem obstojně zmapovaná. Zaměřili jsme se proto na oblast, která zatím nebyla nijak podrobně probádána, a to jsou řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím,“ říká spoluautorka neobvyklého projektu Řeč materiálu Barbora Půtová z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ten začátkem března rozjel spolu s Národním památkovým ústavem a Národním technickým muzeem ojedinělý výzkum, který chce zachránit i technologie související s těmito řemesly, jež pomalu mizí. Nejen kvůli chybějícím pokračovatelům, ale rovněž neodbornosti některých řemeslníků či dovozu náhražek materiálu z ciziny.

„Lidé se při exkurzích na zámcích dozvědí, k čemu třeba jaký kus nábytku sloužil, ale už nedostanou informaci o tom, z čeho a jak daná věc byla vyrobena,“ vysvětluje historička umění a kulturní antropoložka Barbora Půtová s tím, že zmapovat a zaznamenat původní postupy a metody je užitečné také v případě restaurování a renovace starých kusů nábytku, ale i zámeckých interiérů.

Třináct řemesel

Odborníci vybrali třináct řemesel, na která se chtějí zaměřit. Je mezi nim například již výše zmiňované prýmkařství nebo štafířství, jež se mimo jiné zabývá pozlacováním předmětů, vitrážství, štukatérství, tkalcovství nebo kamnářství.

„Kachlová kamna vymizela v 19. století, kdy je nahradila kamna litinová. Kamnářské řemeslo tak pomalu upadalo, nyní se mu věnuje jen hrstka odborníků,“ podotkla Půtová. Právě za zbytkem fundovaných mistrů a specialistů se vědci chtějí vydat, aby zachytili jejich technologii výroby.

„Budeme pořizovat audiovizuální záznamy a chceme vytvořit přesný popis postupů a zpracování. V dubnu se například chystám do jedné pražské sklářské dílny, jež má téměř stoletou tradici,“ doplnila Půtová.

Ojedinělý projekt má trvat zhruba pět let. Jeho výsledkem má být vznik příručky pro odborníky zabývající se restaurováním. Získané poznatky mají také pomoci k obnově sbírek a památek a může posloužit také pro vzdělávání nových mistrů řemesla. Veřejnosti by se měly nasbírané informace představit na plánované výstavě.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků