Hlavní obsah
Ďáblova věž (Devil’s Tower) ve Wyomingu. Horu proslavil sci-fi film Stevena Spielberga Blízká setkání třetího druhu. Foto: Profimedia.cz

Český geolog objasnil původ Ďáblovy věže ve Wyomingu, proslavené Spielbergovými ufony

Český geolog Prokop Závada z Akademie věd ČR získal v úterý Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědce za svůj výzkum, při kterém vyvrátil dosavadní hypotézy o původu hory zvané Ďáblova věž (Devil’s Tower) v severovýchodním Wyomingu ve Spojených státech. Pomocí originálního geologického experimentu a výpočtů zjistil, jak zřejmě před asi 50 milióny let lety vznikla.

Ďáblova věž (Devil’s Tower) ve Wyomingu. Horu proslavil sci-fi film Stevena Spielberga Blízká setkání třetího druhu. Foto: Profimedia.cz
Český geolog objasnil původ Ďáblovy věže ve Wyomingu, proslavené Spielbergovými ufony

Závada, který pracuje v Geofyzikálním ústavu AV ČR, převzal v pražské vile Lanna spolu s dalšími 25 badateli. Svou hypotézu podložil výzkumem vulkanické hory Bořeň v Českém středohoří, která je americké hoře, opředené indiánskými legendami, podobná vznikem i svým tvarem.

Geologové se nad původem americké "Ďáblovy věže", která vypadá jako obrovská homole skály s ostře useknutým vrcholkem nebo jako pařez po uříznutém kmenu stromu, stále přou. Neví se, jaký měla původní tvar. O jejím vzniku se vyprávěly legendy už mezi místními indiánskými kmeny. V současnosti je přírodní rezervací, oblíbeným cílem horolezců a posvátným místem několika kmenů původních obyvatel.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Horu proslavil i Steven Spielberg ve svém filmu Blízká setkání třetího druhu.

BEZ KOMENTÁŘE: Ďáblova věž se objevila i ve filmu Blízká setkání třetího druhu

Pozůstatek jezera lávy

Američtí geologové tvrdí, že jde o původně podpovrchové těleso, to znamená, že hornina byla před milióny let vytlačována směrem k povrchu, kde narazila na jinou, tvrdší horninu. Pak vychladla a ztvrdla, aby ji později obnažila eroze.

"Výsledkem našeho modelování je originální hypotéza, která vysvětluje tuto horu jako zbytek výlevu rozsáhlého jezera lávy do kráteru sopky. Náš příběh je tedy trochu dramatičtější," řekl Závada. Svůj výzkum ilustroval pomocí pokusů se sádrou, která představuje vazké magma, a hydraulického lisu, který vtlačoval sádru do vulkanického kráteru.

Dvojče v Českém středohoří

Ďáblova věž má zřejmě nejdelší a nejširší známé vulkanické sloupy, stejné má i hora Bořeň, která se tyčí na okraji Českého středohoří nad městem Bílina. Obě hory se skládají z vulkanické horniny fonolitu a jsou přibližně stejně velké. Měří 200 metrů, Ďáblova věž je 200 metrů široká a Bořeň až půl kilometru.

Hora Bořeň na okraji Českého středohoří

Foto: Profimedia.cz

Výsledky studie už Závada prezentoval na zahraničních konferencích a v těchto dnech připravuje revizi odborného článku do časopisu společnosti Geological Society of America. Kromě této studie se věnuje i speciální laboratoři geologického modelování v Geofyzikálním ústavu, kterou vybudoval. Zde se svými kolegy připravují geologické experimenty, které pomáhají zejména školákům názorně pochopit dynamické procesy spojené s deskovou tektonikou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků