Hlavní obsah
Nejvyšší představitel SSSR v letech 1964–1982 Leonid Iljič Brežněv (vlevo) a československý politik a hlavní představitel pražského jara a takzvaného socialismu s lidskou tváří Alexander Dubček Foto: Jiří Rublič, ČTK

Brežněvova žebírka, Ulbrichtův mozeček – i to bylo součástí změn pražského jara 1968, píše ruský tisk

Co že bylo na hospodském jídelním lístku z roku 1968? „Játýrka Jánose Kádára, žebírka Leonida Brežněva, mozeček Waltera Ulbrichta, jazyk Wladyslawa Gomulky a vejce Todora Živkova.“ Tak zněla do té doby neslýchaná restaurační nabídka z jarní Prahy, kterou přivezli z Československa známí Alexandru Bovinovi, jenž pracoval v Moskvě na ústředním výboru komunistické strany.

Nejvyšší představitel SSSR v letech 1964–1982 Leonid Iljič Brežněv (vlevo) a československý politik a hlavní představitel pražského jara a takzvaného socialismu s lidskou tváří Alexander Dubček Foto: Jiří Rublič, ČTK
Brežněvova žebírka, Ulbrichtův mozeček – i to bylo součástí změn pražského jara 1968, píše ruský tisk

Cenzura byla za „pražského jara“ zrušena a svoboda se projevila nejen v tisku.

Když byla srpnu 1968 otištěna Brežněvova karikatura, tehdejší ministr vnitra dokonce odmítl nechat náklad s nactiutrhačnou karikaturou zabavit, napsal v článku věnovaném 50. výročí pražského jara ruský internetový list gazeta.ru.

Moskvu socialismus s lidskou tváří vyděsil

List upozornil, že před půlstoletím vznikl pojem „socialismus s lidskou tváří“. „Začalo pražské jaro, fenomén, který se stal předzvěstí zániku komunismu, ale nejprve předvojem námrazy v Sovětském svazu,“ zdůraznil s tím, že se špičky SSSR „strašně bály liberalizační infekce z blízkého Západu, považovaného za sovětskou sféru vlivu“.

„Brežněv říkal Alexandru Dubčekovi, jenž nepřestal vzdorovat ani po intervenci vojsk Varšavské smlouvy, že samostatnou politiku Čechoslováci nemají a ani nemohou mít. Protože Československo je na území osvobozeném sovětským vojákem – a ,hranice těchto území jsou naše hranice‘.“

Podle autora liberál Bovin nepřesvědčil Brežněva, že by se Československo mohlo stát jakousi další Jugoslávií či Rumunskem a že od vpádu vojsk bude víc škody než užitku.

Podle něj sovětské vedení spoléhalo v Československu na „zdravé síly“. „Nejzdravější“ z nich podle nich přitom byl Vasil Biľak, jenž vyjednával taktiku a strategii potlačení „socialismu s lidskou tváří“ a žádost o intervenci předal Moskvě přes důstojníka KGB.

„Intervence proběhla na žádost anonymních čs. byrokratů a pomocí dopisu stydlivě předaného na záchodě,“ zdůraznil list.

„Východoevropské vůdce ale nezachránil ani ‚gulášový socialismus‘, ani dozor tajných služeb, ani družba zpečetěná polibkem Brežněva a Honeckera. SSSR se odmítl dobrovolně změnit, ještě zatvrzeleji bojoval o své sféry vlivu a podepsal si verdikt smrti s odkladem,“ dodal list.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků