Hlavní obsah

Astronomové zaznamenali, jak černá díra roztrhala hvězdu

Video od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ilustruje, jak černá díra roztříštila a doslova spořádala hvězdu o velikosti našeho Slunce. Daná docela jasně zářící událost, zachycená pozemskými teleskopy, se odehrála ve vzdálenosti 375 milionů světelných let od Země. Informovala o tom agentura Reuters.

Astronomové zaznamenali, jak černá díra roztrhala hvězdu

Hvězda měla přibližně stejnou velikost jako Slunce a byla pozorována různými dalekohledy. Vědci následně zachytili pohled na supermasivní černou díru, která násilím hvězdu rozervala. Astronomové následně vytvořili animaci jevu.

Tato mimořádná vesmírná událost je poprvé zachycená v celém průběhu od začátku do konce, a to pomocí dalekohledu NASA na lov planet.

Jde o Satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet (TESS), který úřad NASA vypustil do kosmu loni.

Kosmický jev, během kterého byla hvězda ve vzdálené galaxii vcucnuta do zapomnění, astronomové nazývají slapové roztrhání (tidal disruption event, TDE). „Jedná se o roztrhání hvězdy slapovými silami supermasivní černé díry ve středu nějaké externí galaxie,“ vysvětlil pro Novinky astronom Richard Wünsch z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Když se hvězda dostane sebevražedně blízko...

K takovým jevům dochází, když se hvězda ocitne příliš blízko supermasivní černé díry, což jsou objekty, které sídlí ve středu většiny velkých galaxií včetně naší Mléčné dráhy. Obrovské gravitační síly černé díry roztrhají hvězdu na kousky. Část jejího materiálu se vrhne do vesmíru, zbytek pohltí černá díra, přičemž se vytvoří disk horkého a jasného plynu.

Odborníci použili k detekci tohoto jevu mezinárodní síť dalekohledů, než se zaměřili na schopnosti TESS, který byl naštěstí orientován stejným směrem. Na událost, která se chystala ve vzdálené galaxii, nejprve upozornila síť teleskopů ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae), tato konkrétní likvidace hvězdy tak dostala označení ASASSN-19bt.

Díky datům z TESS bylo možno určit, kdy přesně ASASSN-19bt začala, respektive kdy začal střed galaxie výrazněji zářit, což se právě nikdy dříve nepovedlo.

V galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, nastávají slapová roztrhání neboli TDE jednou za deset až sto tisíc let, tudíž jsou poměrně vzácná a nelze je předvídat. Je zkrátka třeba počkat, až se ve sledované galaxii dostane hvězda tak blízko ke své superhmotné černé díře, že bude od ní alespoň jednu astronomickou jednotku (1 AU), tedy přibližně tak daleko jako Země od Slunce.

Černé díry jsou velmi hmotné objekty, které mají natolik silnou gravitaci, že žádný objekt, včetně světla či jiného záření, je nemůže opustit. Úniková rychlost z černé díry je vyšší než rychlost světla. Podle teorie relativity není nic rychlejšího než světlo, tím pádem nic nemůže tuto hranici opustit.
Nelze proto získat žádné informace o hmotě v černé díře.
Černou díru dělá černou horizont událostí, jenž je jakousi hranicí černé díry a takovým místem kolem ní, ze kterého se již nejde dostat, ani vyslat ven jakýkoli signál.
Podle odhadů existuje jen v Mléčné dráze asi 100 milionů takovýchto těles. Kromě malých děr, což jsou objekty s hmotnostmi v rozmezí deset až sto hmotností Slunce, existují i ty supermasivní, jejichž hmotnost je v rozmezí 100 tisíc až několik miliard hmotností Slunce. Vyskytují se v centrech většiny galaxií.
Nejmenší černé díry vznikají, když určitý druh hvězdy na konci své existence exploduje a zhroutí se.
Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků